reklama
5. října 1925: Archeolog Howard Carter vstupuje do pohřební komory údajně prokletého faraona Tutanchamona.
Domů     Záhady historie
Prokletí svatováclavské koruny: Je to jen fikce, nebo skutečná hrozba?
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 3.12.2020
5.3tis
Svatováclavská korun, foto Wikimedia Commons
516
SDÍLENÍ
5.3tis
ZOBRAZENÍ

Pověst praví, že kdo není hoden nosit na hlavě svatováclavskou korunu, a přesto si ji nasadí, může prý začít počítat dny do své smrti! Koruna prý takto zpečetila osud i říšského protektora Reinharda Heydricha.

Svatováclavská korun, foto Wikimedia Commons Reinhard Heydrich v roce 1934, foto Wikimedia Commons Heydrichův syn Klaus, foto geni.com Papež Klement VI., foto Wikimedia Commons

Jeden z největších českých králů Karel IV. (1316–1378) si v roce 1346 nechává vyrobit korunu zasvěcenou patronovi českých zemí knížeti sv. Václavovi (asi 907–935). Tato koruna je dnes jedním z nejcennějších klenotů, které naše země má.

Je vyrobena z dvaadvacetikarátového zlatého plechu, zdobí ji 96 drahokamů, mezi nimiž je možné obdivovat jedny z největších safírů světa, a na vrcholu koruny je umístěn kříž, v němž prý byl uložen trn z Kristovy koruny.

Dnes je spolu s dalšími, o něco mladšími, korunovačními klenoty uložena a pečlivě střežena v chrámu sv. Víta v Praze. Kromě toho však korunu hlídá i kletba, podle které stihne smrt každého, kdo si ji neoprávněně nasadí na hlavu.

Tato kletba má údajně na svědomí už několik životů. Komu se svatováclavská koruna stala osudnou? A kdo na ni vlastně kletbu uvrhl?

Reinhard Heydrich v roce 1934, foto Wikimedia Commons

CÍRKEVNÍ POVOLENÍ ZABÍJET

Mnohdy převažují tvrzení, že kletba svatováclavské koruny je jen pověstí, která vznikla ve 20. století po smrti jednoho z nejmocnějších mužů třetí říše protektora Reinharda Heydricha (1904–1942).

Mohlo jít a jakousi snahu dodat v těžkých časech českému národu sebevědomí a naději. Pravdou však je, že sama kletba je prokazatelně mnohem starší a uvrhla ji na korunu ústy tehdejšího papeže Klementa VI. (1291–1352) sama církev!

Kliment VI. ke klenotu přikládá zvláštní bulu, která hrozí božím trestem za neoprávněné užití koruny. „Zakazujeme vážností tohoto listu s velkým důrazem, aby nikdo, ať duchovní nebo laik, jakkoli významný, jakékoli hodnosti a stavu, se neosmělil a neodvážil jakýmkoli způsobem, z jakéhokoli titulu, z jakékoli příležitosti nebo příčiny tuto královskou korunu zcizit, prodat nebo zastavit,“ stojí v ní a dále zlověstně uvádí:

„Kdo by se toho odvážil a o to pokusil, upadne do hněvu Všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla.“ Bdí nad korunou sám Bůh?

Heydrichův syn Klaus, foto geni.com

HEYDRICH TVRDĚ ZAPLATIL

V listopadu 1941 přijíždí Heydrich na jednání s prezidentem Emilem Háchou (1872–1945), během něhož navštíví komoru s korunovačními klenoty a přijímá je pod svou správu. Při této příležitosti si údajně nasadí prokletou korunu a pak ji na hlavu nasadí také svému synovi Klausovi (1933–1943).

O šest měsíců později, 4. června 1942, umírá na následky atentátu československých parašutistů. Největší podivností na jeho skonu je fakt, že ze samotného útoku z 27. května by se za normálních okolností během pár týdnů zotavil.

Jeho zranění nejsou tolik vážná. Osudnými se stávají až nečekané komplikace a následná otrava krve, kterým nakonec podlehne. Zaúřadovala snad kletba svatováclavské koruny? Není to vyloučeno, vždyť i malý Klaus svého otce přežije jen o několik měsíců!

V následujícím roce jej při jízdě na kole u břežanského zámku smete nákladní vůz a chlapec na místě umírá.

Papež Klement VI., foto Wikimedia Commons

KLETBA, NEBO MÝTUS?

Historikové s oblibou namítají, že nelze nijak doložit, že Heydrich sobě či svému synovi korunu vůbec kdy nasadil. Jisté je jen to, že síň s klenoty v listopadu 1941 skutečně navštívil. Podle jejich skeptických hlasů lidé v kletbu koruny uvěřili, neboť chtějí věřit tomu, že má jakousi ochrannou moc.

Jak je to s ní ale doopravdy? Ti, kteří v kletbu věří, naopak uvádějí, že Heydrich a jeho syn nebyli jedinou obětí koruny. S její kletbou je spojováno také úmrtí několika dalších významných osobností dějin.

Například syna Karla IV. Václava IV. (1361–1419). Moc koruny podle některých záhadologů stála život také Jiřího z Poděbrad (1420–1471) či Ladislava Pohrobka (1440–1457).

Foto: Wikimedia Commons, geni.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Lucie Kubešová 3.10.2022 809
Zámek Miramare stojí na břehu Jaderského moře, zhruba sedm kilometrů od Terstu. Tato nádherná stavba s přilehlým terasovitým parkem souvisí s arcivévodou Maxmiliánem, mladším bratrem rakouského císaře Františka Josefa I. Když se do Terstu Maxmilián přistěhoval poté, co se stal vrchním velitelem rakouského válečného loďstva, nechal si pro sebe a snoubenku Charlottu postavit rezidenci, zámek […]
od Mirek Brát 3.10.2022 2.7tis
Pokud bychom si někde přečetli, že statný Skandinávec zapomněl na ostrově Madeira myšku, možná by nás napadlo cosi o roztržitém digitálním nomádovi, co rád tráví zimní siestu, nejlépe s notebookem pod hlavou, přeci jen v teplejších krajích. Není však myška jako myška… Madeira, potažmo Madeirské souostroví, je portugalská autonomní oblast v Atlantském oceánu. Osídlena byla právě Portugalci, kteří […]
od Matěj Soukup 2.10.2022 1.6tis
Černá Aggie je lidový název pro sochu, která byla dříve umístěna na hrobě generála Felixe Agnuse na hřbitově Druid Ridge v Pikesville ve státě Maryland. Jedná se o neautorizované dílo sochaře Augusta Saint-Gaudense z roku 1891, lidově nazývané Nirvana, které stojí na Adamsově památníku na hřbitově Rock Creek ve Washingtonu, D.C. Socha představuje sedící postavu […]
od Mirek Brát 2.10.2022 1.6tis
Epsilon není jen písmeno řecké abecedy, ale údajně i název tajné organizace sdružující prominentní osobnosti z Řecka minulého i současného. Organizace Epsilon má tak svoje pevné místo v konspiračních teoriích a moderním řeckém folkloru. Názory souznící se světonázorem členů Epsilonu jsou souhrně nazývány epsilonismus. Členové tohoto elitního klubu se pak mohou označit za epsilonisty. Byl Aristoteles mimozemšťan? […]
od Mirek Brát 30.9.2022 1.7tis
Kdesi na jihovýchodě Peru, severu Bolívie, nebo jihozápadě Brazílie by se mělo nacházet legendární Paititi. Toto ztracené město Inků jitří fantazii novodobých dobrodruhů. Je to jen šálení a klam, nebo Paititi opravdu existovalo? Zprávy o bohatém městě kdesi v amazonské džungli se objevily již na konci šestnáctého století. Pocházejí vesměs z jezuitských archivů. Zejména je citována zpráva […]