Nedaleko rumunské metropole Bukurešti se nachází mohutné ruiny připomínající pevnost. Patří bývalému klášteru Chiajna, proti němuž se spikly snad všechny pekelné síly. Ani nyní v této zřícenině nenaleznete ideální místo k duchovnímu rozjímání. Co temného na vás číhá v těchto zdech?

Stavba kláštera začala v 18. století. Objekt se rodil v neoklasicistním stylu a rozhodně to nebyl žádný drobeček. Jeho délka měla dosáhnout čtyřiceti třech metrů, tloušťka zdí byla jeden až dva metry.

Po technické stránce byl klášter dokončen okolo roku 1790. Nikdy však nebyl vysvěcen. Proč?

Mor i válka

Uvedení kláštera do běžného provozu zabránila morová epidemie, která tuto oblast doslova vylidnila. Klášter se rovněž stal cílem ostřelování ze strany turecké armády, která jej mylně považovala za pevnost chránící město za ním.

Vše, jako by předznamenalo další osudy této majestátní zříceniny. Začalo to vhozením klášterního zvonu do řeky Dambovi. Dodnes je prý slyšitelné tajemné zvonění přicházející od říčních břehů.  Místo řeholníků poskytl objekt útočiště nemocným morem.

Lidé se začali nešťastnému klášteru vyhýbat, protože zde byly pozorovány i paranormální úkazy včetně duchů dávno zemřelých osob. Chátrání stavby stvrdilo zemětřesení v roce 1977, při kterém se zřítila klášterní věž.

Dobro a zlo

Ani v moderních časech nemá místo dobrou pověst. Údajně zde zmizelo několik osob. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století zde byly rovněž spáchány dvě brutální vraždy.

V noci se z areálu ozývají podivné zvuky připomínající šeptem pronášené modlitby. Nad ruinami se sporadicky objevuje i zvláštní světélkující krvavá záře.

Z čeho pramení temná energie, která se již více než dvě století drží tohoto místa? Badatelé předpokládají, že prvotní problém bylo nerealizované vysvěcení stavby. Tím se místo stalo prokletým. Stále se o něj přetahují síly dobra a zla. Zdá se, že zlo zatím vede o dvě délky, co říkáte?!