V Evropě patří mezi stovku nejhorších invazivních živočišných druhů. Ve Spojených státech způsobuje každoročně škody ve výši miliard dolarů. Není náročný na prostor: na metru čtverečním lze nalézt kolonii čítající až 40 000 jedinců.
Proč se dal celý živočišný druh na pochod napříč světem?
Slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) je malý vodní mlž s délkou schránky maximálně 5 centimetrů. Jeho původní domovinou jsou delty řek ústících do Černého a Kaspického moře. Před dvěma stoletími se tento ponticko-kaspický živočišný druh vydal na na impozantní pochod celým světem.
V roce 1972 byla slávička poprvé objevena i na území tehdejšího Československa ve vodní nádrži Rozkoš ve Východních Čechách.
Cestovní pasy pro slávičku
Záhadou globálního rozšíření slávičky mnohotvárné si vědci lámou hlavu. Zdá se, že nejvíce přispěla její invazi činnost člověka: rozvoj evropské vnitrozemské lodní dopravy a budování kanálů propojujících východní a západní části Evropy.
V roce 1986 se slávička poprvé vylodí na území Spojených států amerických, kde se jí nejvíce zalíbilo v oblasti Velkých jezer. Problém transkontinentální migrace za slávičku opět řeší člověk. Měkkýš cestuje v pohodlí balastní vodou, kterou lodě například záměrně nabírají pro lepší stabilizaci trupu v domovském přístavu, aby ji v cíli cesty opět vypustily.
Ekonomické škody
Nežádoucí projevy obřích kolonií sláviček spočívají v její schopnosti přichytit se na jakémkoli podkladu pevnými byssovými vlákny. Znemožňuje tím činnost mnoha vodních technologických zařízení, ucpává systémy vodních elektráren.
Přisedlá kolonie slávičky má značnou hmotnost. V již zmiňované oblasti severoamerických Velkých jezer tak byly dokumentovány případy, kdy váha přisedlých měkkýšů potopila dlouhodobě zakotvené čluny.
V České republice se nájezdník od Kaspického moře negativně činí zejména v povodí Labe a Moravy. Ve vodní elektrárně v Nových Mlýnech hrozilo ucpání potrubí i destabilizace procesu chlazení a mazání ložisek.
Důvodem byly schránky slávičky mnohotvárné.
Epilog
Jedinou dobrou vlastností slávičky je její schopnost filtrace vody, která je pak o poznání čistší. Zajásal by snad jen majitel přírodního koupaliště. Zoolog však bije na poplach, protože taková voda znamená méně planktonu a tím i méně potravy pro další vodní živočichy v potravinovém řetězci.
