Skip to content

Pyramida v Gize: Vše, co o ní víme, je možná lež!

Člověk se bojí času, jen čas se bojí pyramid. Arabské přísloví má blízko k pravdě. Kamenné jehlany se tyčí nad vyprahlou pouští bezmála pět tisíc let. Svá tajemství nám dodnes nevyjevily. Měly je z obrovských bloků pískovce a žuly postavit tisíce otroků.

Mnozí dnes ale tato „fakta“ zatracují a přisuzují kamenným kolosům zcela odlišný původ. Kde končí mýty a začíná realita?

Náhorní plošina Gíza se zahryzává do předměstí 20milionového města Káhiry. Na první pohled působí jako změť dávno zhroucených hrobek, které obklopují tři masivní pyramidy. Největší z nich měl údajně postavit faraon Chufu (?–2566 př. n. l.) kolem roku 2560 př. n. l. Další dvě mají být díly jeho synů, Rachefa (?–2480 př. n. l.) a Menkaureho (?–2500 př. n. l.). Pro jejich autorství však máme velmi málo důkazů a mnohé nálezy dokonce naznačují, že jejich autory mohl být někdo úplně jiný.

Určit autora a zároveň pohřbeného je někdy těžké.

Jak vlastně víme, že takzvanou Velkou pyramidu postavil právě Chufu? Obří stavba na sobě na rozdíl od drtivé většiny egyptských staveb nemá ani čárku, zmínku o autorovi či ozdobu. A hle, v nouzi nejvyšší se zjevuje ctižádostivý syn britského důstojníka Richard Howard Vyse (1784–1853) a při velice podezřelém nočním průzkumu takzvaných odlehčovacích komor nad Královou komorou v květnu 1837 nachází jediné rudě psané slovo: Chufu.

Přidává se i svědectví řeckého historika Hérodota (asi 484–425 př. n. l.). Ten je ale známý tím, že rád přehání. A co hovoří proti Chufuovi? Například nápis z chrámu nedaleko pyramidy, který jeho autorství přímo popírá!

Vědci se přou už léta.

Jeden z největších průkopníků egyptologie, Auguste Mariette (1821–1881), objevil v roce 1857 takzvanou Inventární stélu, kamennou tabulku ze 7. století před Kristem. Ta vypráví o tom, že faraon Chufu postavil svůj dům vedle sfingy, která za jeho vlády již byla pohřbena v písku.

Jelikož měla být podle tradičních nauk postavena až jeho synem Chefrenem, musí být jedna z informací tak trochu vedle. Pochyby ale nemáme jen o autorovi, ale i o způsobu a době stavby gízských pyramid.

Myslíte, že je sestavily desítky tisíc dělníků z pískovce vylámaného v dalekém lomu? Moderní výzkumy říkají něco jiného!

Jisté není ani stáří pyramidy.

Velká pyramida v Gíze se skládá z přibližně 2,5 milionu kamenných kvádrů, které váží od jedné do 50 tun. Kvůli vzdálenosti kamenných lomů, perfektnímu opracování navzdory silně nedostačujícím měděným nástrojům a faktu, že dodnes nemáme jistotu, jak byly pyramidy vztyčeny, se do práce pustil i doktor Michel Barsoum z Massachusettského technologického institutu.

Jak dokázali Egypťané pyramidy vztyčit, nevíme.

Věnoval pět let mikroskopickému výzkumu vzorků materiálu Velké pyramidy a došel k překvapivému výsledku: Kvádry nejsou zhotoveny z přírodního pískovce, ale z jakéhosi starověkého betonu! Ten je navíc dokonce mnohem silnější a odolnější než jeho moderní verze.

Pro jeho tvrzení hrají i nálezy drobných bublinek a dokonce vlasu v očekávaném pevném kameni! A proč se tyto výsledky nedočtete v učebnicích? Inu, zaběhlé pravdy akademická obec velmi nerada mění a nálezy bude ještě hezkých pár let přezkoumávat.

Pyramidy nejsou kamenné, ale jsou vytvořeny z jakési starověkého betonu.
Foto: wikimedia.org, enigmaplus archiv
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články