Člověk se bojí času, jen čas se bojí pyramid. Arabské přísloví má blízko k pravdě. Kamenné jehlany se tyčí nad vyprahlou pouští bezmála pět tisíc let. Svá tajemství nám dodnes nevyjevily. Měly je z obrovských bloků pískovce a žuly postavit tisíce otroků. Mnozí dnes ale tato „fakta“ zatracují a přisuzují kamenným kolosům zcela odlišný původ. Kde končí mýty a začíná realita?

Náhorní plošina Gíza se zahryzává do předměstí 20milionového města Káhiry. Na první pohled působí jako změť dávno zhroucených hrobek, které obklopují tři masivní pyramidy. Největší z nich měl údajně postavit faraon Chufu (?–2566 př. n. l.) kolem roku 2560 př. n. l. Další dvě mají být díly jeho synů, Rachefa (?–2480 př. n. l.) a Menkaureho (?–2500 př. n. l.). Pro jejich autorství však máme velmi málo důkazů a mnohé nálezy dokonce naznačují, že jejich autory mohl být někdo úplně jiný.

Jak vlastně víme, že takzvanou Velkou pyramidu postavil právě Chufu? Obří stavba na sobě na rozdíl od drtivé většiny egyptských staveb nemá ani čárku, zmínku o autorovi či ozdobu. A hle, v nouzi nejvyšší se zjevuje ctižádostivý syn britského důstojníka Richard Howard Vyse (1784–1853) a při velice podezřelém nočním průzkumu takzvaných odlehčovacích komor nad Královou komorou v květnu 1837 nachází jediné rudě psané slovo: Chufu. Přidává se i svědectví řeckého historika Hérodota (asi 484–425 př. n. l.). Ten je ale známý tím, že rád přehání. A co hovoří proti Chufuovi? Například nápis z chrámu nedaleko pyramidy, který jeho autorství přímo popírá!

Jeden z největších průkopníků egyptologie, Auguste Mariette (1821–1881), objevil v roce 1857 takzvanou Inventární stélu, kamennou tabulku ze 7. století před Kristem. Ta vypráví o tom, že faraon Chufu postavil svůj dům vedle sfingy, která za jeho vlády již byla pohřbena v písku. Jelikož měla být podle tradičních nauk postavena až jeho synem Chefrenem, musí být jedna z informací tak trochu vedle. Pochyby ale nemáme jen o autorovi, ale i o způsobu a době stavby gízských pyramid. Myslíte, že je sestavily desítky tisíc dělníků z pískovce vylámaného v dalekém lomu? Moderní výzkumy říkají něco jiného!

Velká pyramida v Gíze se skládá z přibližně 2,5 milionu kamenných kvádrů, které váží od jedné do 50 tun. Kvůli vzdálenosti kamenných lomů, perfektnímu opracování navzdory silně nedostačujícím měděným nástrojům a faktu, že dodnes nemáme jistotu, jak byly pyramidy vztyčeny, se do práce pustil i doktor Michel Barsoum z Massachusettského technologického institutu.

Věnoval pět let mikroskopickému výzkumu vzorků materiálu Velké pyramidy a došel k překvapivému výsledku: Kvádry nejsou zhotoveny z přírodního pískovce, ale z jakéhosi starověkého betonu! Ten je navíc dokonce mnohem silnější a odolnější než jeho moderní verze. Pro jeho tvrzení hrají i nálezy drobných bublinek a dokonce vlasu v očekávaném pevném kameni! A proč se tyto výsledky nedočtete v učebnicích? Inu, zaběhlé pravdy akademická obec velmi nerada mění a nálezy bude ještě hezkých pár let přezkoumávat.