Městečko Mariazell zná mnoho návštěvníků rakouských Alp díky lyžování, například na hoře Bürgeralpe – a také díky populárním vánočním trhům a průvodu Krampusů.
Pro křesťany, vyznávající Pannu Marii, a pro osoby citlivé na energie má však toto městečko s necelými čtyřmi tisíci obyvatel daleko hlubší význam…
Zázračné uzdravení
Kolem roku 1200 zde kníže Vladislav Jindřich vybudoval první kostel Mater Gentium Slavorum, kterým chtěl poděkovat za uzdravení ze své nemoci. V jedné z kaplí se zde nachází studánka s léčivou vodou, která prý má mít blahodárný účinek na oči.
Roku 1907 se místní kostel stal bazilikou, kterou navštívili i papežové Jan Pavel a Benedikt XVI. Již z názvu města je patrné, komu je zasvěceno město i bazilika. V překladu by se dal název města napsat jako ,,Marie v cele“. Panna Marie je také v městském znaku.
Legendární zázrak
Jedna z nejznámějších legend vypráví o zázraku spojeném se založením tohoto místa. Podle ní roku 1157 poslal opat z benediktinského kláštera St. Lambrecht do dnešního Mariazellu mnicha Magnuse.
Zbožný mnich si s sebou na cestu přibalil sošku madony, kterou sám vyřezal z poctivého lipového dřeva. Podle legendy se mu právě 21. prosince nedaleko od cíle v cestě údajně znenadání zjevila obrovská skála a znemožnila mu tak průchod.
Začal se proto usilovně modlit k Panně Marii, která po chvíli jeho prosby vyslyšela, skálu rozevřela a umožnila tak mnichovi jeho těžkou pouť dokončit.
Ochrana i před vpádem Turků?
Díky mnohým zázrakům a vyslyšeným modlitbám se Mariazell stalo jedním z nejvýznamnějších mariánských poutních míst ve
střední Evropě. Katolíci podél Dunaje věří, že mariazellská Bohorodička kdysi Evropu ochránila i před vpádem Turků. Velikostí místní malá soška nese titul Velká matka Rakouska. Rakouští poutníci za ní pěšky neváhají urazit stovky kilometrů.
Toto poutní místo je však posvátné rovněž pro Maďary a ostatní národy bývalého Rakousko–Uherska. I návštěvník, který není katolického vyznání, pocítí pozitivní energii místa, které je za stovky let doslova „promodlené“.
