Jako lidoví hrdinové jsou označováni lidé, kteří ve své době ochraňují chudé a utlačované a bojují proto nespravedlivému společenskému řádu.
Robin Hood je obvykle líčen jako bojovník za práva chudých, který žije se svojí družinou v Sherwoodském lese nedaleko středoanglického Nottinghamu na přelomu 12. a 13. století. Kým byl ale ve skutečnosti?
Robin Hood prý nechrání jen chudé, ale také střeží celou Anglii před utlačováním ze strany normanských okupantů z Francie. Legenda o Hoodovi prý sahá hluboko do minulosti.
Poprvé je zmíněna již v roce 1377. „Dlouhý život příběhu skýtal dostatek příležitostí k přikrášlování.
A tak je možné začít s demontáží velkolepého hrdiny, kterého jsme si už v dětství tak zamilovali,“ uvádí německý spisovatel Bernd Ingmar Gutberlet (*1966). Jaké vlastnosti jsou slavnému hrdinovi přisuzovány neprávem?
Byl to zločinec?
Ve starých kronikách je Hood jenom osobou místního významu, nikoli bojovníkem za čest celé Anglie.
Šlechticem se stane teprve v 16. století a anglickým národním hrdinou v boji proti Normanům až okolo roku 1800. „A dokonce ta patrně nejoblíbenější vlastnost Robina Hooda mu byla přisouzena později:
rané legendy totiž nevědí nic o dobrodinci, který okrádá bohaté, aby zmírnil bídu chudých. Tam je odbojník líčen spíše jako krvežíznivých bojovník, který své protivníky dokáže skolit brutálněji, než je nutno,“ poznamenává Gutberlet.
Podle něj vše ukazuje na to, že celá legenda nemá hlavu ani patu. Vždyť za života Hooda žádný kronikář dokonce ani nesepíše jeho dobrodružství. Je tedy vše jen snůškou nesmyslů?
V březnu roku 2013 však britský historik Sean McGlynn prohlásí, že na staré legendě je přece jen něco pravdy!
Rozporuplná teorie
„Pokud chcete najít zdroj příběhu o Robinu Hoodovi, je to s nejvyšší pravděpodobností William z Kenshamu. Nikdo jiný se mu tolik nepodobá,“ uvádí McGlynn. Jeho teorie zajímavým způsobem propojuje zkazky o tom, že Hood byl nenáviděným vrahem a zároveň hrdinou.
Zbojník William ve 13. století válčil s francouzskou armádou, která se snažila zbavit trůnu anglického krále Jana Bezzemka (1166 –1216). Jeho protivníci ho nemohli vystát, protože je vždy přelstil.
Navíc prý skvěle ovládal luk, což mu všichni záviděli. „Je téměř jisté, že když William napadal Francouze, jejich majetek pak vracel místním. Zvláště když je to mohlo povzbudit k tomu, aby mu v jeho partyzánském boji pomáhali,“ říká McGlynn.
Právě z toho možná vznikly legendy o „braní bohatým a dávání chudým“. Na druhou stranu William se podle záznamů nikdy nepodíval do Sherwoodu. Jak vysvětlit tento rozpor?