Zarostlou příjezdovou cestou se prohání tichý, ševelivý vítr. Obloha je zatažená a hrozí, že se z ní co nevidět spustí déšť. Na bývalé americké sanatorium Waverly Hills padá tma.

Při pohledu do jednoho ze zdejších rozbitých oken se zdá, jako by se v něm něco mihlo. Jde o ducha, nebo o výplod bujaré lidské fantazie?

Přestože je silný mráz, v zimní zahradě před sanatoriem Waverly Hills na okraji městečka Louisville ve státě Kentucky kdosi postává jen v lehkém pyžamu. Jde o pacienta nemocnice, který se právě podrobuje jedné ze zdejších drastických léčebných procedur.

Budova sanatoria vyroste na rozlehlém prostranství kousek za městem v roce 1910, kdy Ameriku zasáhne epidemie tuberkulózy. Možnosti tehdejší lékařské vědy jsou však velmi omezené. Řada nemocných tak ve zdejších pokojích najde smrt.

Snad i proto se waverlyhillští doktoři rozhodnou na pacientech začít provádět nejrůznější pokusy. „Podle toho, co víme, byly některým z nich roztahovány plíce, nebo chirurgicky odebírána žebra.

Vyloučit nelze ani to, že byli ozařováni ultrafialovým světlem a v zimní zahradě vystavováni mrazu,“ upozorňuje současný americký publicista John Seewer. Aby toho nebylo málo, několik členů personálu zde později za záhadných okolností zemře.

Mrtvoly odvážejí tunelem

Zpoza bílého přehozu vyčnívá mrtvolně bledá ruka. K rozvrzanému nemocničnímu lůžku rychle přistoupí zřízenec, schová ji pod přikrývku a pak umrlce beze slova odveze do sklepa. Zaměstnanci nemocnice se tak prý snaží chránit psychiku ostatních nemocných.

Můžeme tomu ale věřit? Nepokoušejí se naopak zamaskovat následky hrůzných experimentů, k nimž zde dochází? Pod nemocnicí totiž vzniká 150 metrů dlouhý tzv. tunel smrti vedoucí až k úpatí nedalekého kopce, kam mrtvoly po kolejích převáží motorový vozík.

Během 50. let, kdy je nemocnice v provozu, jich takto na hřbitov zamíří podle odhadů přes 8000.

Rozléhající se křik

Nemocniční kuchyní se line podmanivá vůně vařeného masa. Sanatorium je však v té době už několik desítek let zavřené a nikdo v něm nebydlí. Jako nemocnice funguje Waverly Hills až do roku 1961, kdy je přeměněno na ubytovnu pro seniory.

O 21 let později je nemocniční zařízení definitivně uzavřeno a od té doby jen chátrá. Právě tehdy, když začne budova obrůstat bodláčím a sypat se z ní omítka, se v ní údajně začnou dít prazvláštní věci.

Z rozbitých oken se v noci čas od času do okolí line světlo. Odvážlivci, kteří do bývalého sanatoria zavítají, prý slyší kroky v prázdných místnostech, srdcervoucí křik někdejších pacientů, či bouchání dveří.

Několik z nich podle vlastních slov v kuchyni spatří jakousi nezřetelnou siluetu muže v bílém plášti. Ti, co hned neutečou a v místnosti chvíli vydrží, prý dokonce ucítí vůni vařeného jídla.

Vystrčí ji někdo z okna?

Na trouchnivějících dřevěných zárubních je možné přečíst černou barvou napsané číslo 502. Právě tento waverlyhillský pokoj, nacházející se v pátém poschodí, kam jsou svého času umisťováni duševně nemocní pacienti, je obestřen největší záhadou.

V roce 1928 v něm totiž spáchá sebevraždu tehdejší vrchní sestra. „Podle legendy se dozvěděla, že je těhotná s majitelem sanatoria a navíc trpí tuberkulózou. V místnosti se proto oběsila,“ informuje Seewer.

O čtyři roky později pak ze zdejšího okna vypadne další zdravotní sestra. Dodnes přitom není jasné, jestli vyskočí dobrovolně, nebo ji někdo shodí. V místnosti se však prý od té doby občas zjevuje duch jedné z nich.

Místní lidé ho několikrát zahlédnou v okně, a dokonce se ho i pokusí vyfotit. Žádný ze snímků však není zcela průkazný.