Během dobývání Ameriky se rozšířily legendy o zlatých městech, která mají být ukryta kdesi v neprobádaných končinách nově objeveného kontinentu…

Mnozí lovci pokladů doplatili na svou touhu po zlatě, jež se často změnila v posedlost, vlastním životem. Ti šťastnější jen promarnili mládí honbou za nenaplněným snem.

Mohla ale zlatá města opravdu existovat, nebo jde jen o přelud zrozený ze španělské nenasytnosti?

Na španělské conquistadory (dobyvatele) Amerika nevzpomíná v dobrém. Jak by také mohla! Nezřízené rabování a likvidace domácích kultur nejsou zrovna dobrou vizitkou.

Nutno ale uznat, že i Španělé si z Nového světa odnesli nějaký ten šrám na duši v podobě velkého zklamání. To jim přichystala nikdy nenaplněná touha po nalezení sedmera zlatých měst bájné země Quivira.

Zprávy o jejím netušeném bohatství se v 16. století mezi kolonizátory šíří jako blesk a spouští hotovou zlatou horečku.

Tajemství říše pokladů

Španělé po příchodu do Ameriky zjišťují, že nalezli kraj oplývající nevídanou hojností zlata. Jenže kdo má hodně, většinou chce ještě víc. Když tedy conquistadoři rozkradou poklady původních obyvatel, stále nemají dost.

Tuto nenasytnost ještě přiživují legendy o tom, že kdesi v neznámu se skrývá dosud neodhalený poklad, který předčí vše, co již bylo objeveno. Zlatá říše!

Na území současného Mexika se šíří zvěsti o bohatství Quviry a slavný španělský dobyvatel Francisco Vásquez de Coronado (1510–1554) se rozhodne tyto legendy ověřit.

V březnu 1539 vyšle malou expedici vedenou františkánským misionářem jménem Marcos de Niza (1495–1558) na průzkum do oblasti dnešní Arizony. Právě tam někde se má dle kusých zpráv bájná říše zlata nacházet.

Zázraky na severu

Průkopnická výprava se vrací zpět do Mexika po čtyřech měsících s nečekaně dobrými zprávami. De Niza tvrdí, že na severu viděl hotové zázraky. Do stejných končin je tak obratem vyslán věhlasný průzkumník Severní Ameriky Melchior Díaz.

Jeho postup však zastaví tuhá zima, jejíž vinou do cíle nedospěje. Na jaře následujícího roku k vybájené říši vyráží sám zlatem opojený Vásquez de Coronado.

Putuje s ním i znalec domácího prostředí, indián Turk, který tvrdí, že bájné zlaté město skutečně existuje!

Naděje umírá poslední

„Tažení napříč Severní Amerikou trvalo tři roky. Coronada a jeho muže vedlo z Mexika napříč dnešními státy Arizona, Nové Mexiko, Oklahoma a Texas,“ popisuje hon za zlatou chimérou německý spisovatel Herbert Genzmer v knize Největší záhady světa.

Když expedice stále nemá úspěch, zlatem zaslepený Vásquez mění plán a vyráží i na východ, až do dnešního Kansasu. Objeví však jen obyčejné indiánské vesnice. Žádné zlato, žádné bohatství. Roku 1542 je mise prohlášena za ukončenou.

Co tedy viděl vůdce první výpravy de Niza? Byly jeho zprávy lživé, nebo skutečně našel něco, co Vásquez později minul? Uvažuje se, že jindy seriózní mnich s největší pravděpodobností jen přeháněl.

Máme tady ovšem i dalšího muže, který pověsti o Quiviře potvrdil – indiána Turka. Historici dnes ale předpokládají, že Turk si prostě jen záměrně vymýšlel s cílem nenasytného Vásqueze zmást a nechat jej ztratit se někde v divočině.

Má legenda reálný základ?

Země Quivira ani žádné z jejích sedmi zlatých měst nebylo nikdy nalezeno. Znamená to, že stále čeká na své objevení? Jsou indiánské legendy o říši bohatství pravdivé, nebo mají původ v bezbřehé touze Evropanů po zlatě?

Příslušníci předkolumbovských kultur vnímali zlato docela jinak než my. Žlutý kov pro ně byl posvátným symbolem slunce, jež stálo na vrcholu božstev. Je tedy opravdu možné, že mohli někde vybudovat město materiálem zasvěcené slunci?

Pokud bychom věděli, odkud legendy o zlatých městech pocházejí, možná bychom i našli cestu ke zlaté zemi Quivira. Stvořila je jen představivost, nebo Vásquez a další nepátrali dost důkladně?