Obvyklými místy, kde se mohou lidé setkávat s duchy, jsou nejčastěji zámky a hrady či jejich zříceniny, stejně jako zrušené ústavy, nemocnice, hotely apod. Tedy tam, kde se odehrávaly nějaké bolestné a tragické příběhy. Na dalších místech obvykle najdeme tajuplné hřbitovy či zvláštní lesy. No, a pokud jde o veřejnou infrastrukturu, tak lze jmenovat silnice.

Zde výskyt duchů bývá vázán na dramatické události, při kterých došlo ke ztrátě života, například v den svatby a podobně. Existuje i několik popsaných případů ze silnic, kdy se duch nevěnuje svým problémům, ale aktivně varuje řidiče před možným nebezpečím.

Jedním z nich je i případ z nepříliš vzdálené doby. Udál se nedaleko obce Bezvěrov na Severním Plzeňsku. Řidič Miroslav Bejček se právě na Štědrý den vracel kolem 5 odpolední hodiny domů, když se strhla sněhová vánice. Byla tak silná, že za tmy a při špatné viditelnosti donutila řidiče raději zastavit. Vytáhl kameru a začal si řádění živlu natáčet. Jaký však byl pro něho úlek, když se znenadání před ním objevila tmavá postava. Ta se otočila proti autu a zdviženými pažemi a jejich máváním dával znamení, aby auto nepokračovalo v jízdě. Řidič v té slotě sice nerozeznal detaily postavy, jako například vzhled tváře, ale byl přesvědčen, že se postava vynořila zcela zřetelně před vozidlem. Dál natáčel a se smíšenými pocity uvažoval, zda jej neznámý nechce snad přepadnou, nebo sám potřebuje pomoc či jej před něčím varovat. Když se uklidnil, sáhl po klice dveří, aby je otevřel a dozvěděl se, co ta gesta znamenají. Ale v tu chvíli se bleskově postava rozpustila v mlze a zmizela. Když se počasí uklidnilo, bez problémů dorazil domů.

Tento zážitek a záběry z kamery však panu Bejčkovi nedaly spát a tak se spojil s odborníky na paranormální jevy. Ti detailně prozkoumali natočené záběry, které sice vzhledem k povětrnostním podmínkám nebyly optimální, ale s určitostí je prohlásili za autentické, tedy že nejde o nějakou inscenaci. Při dalším vlastním pátrání pan Bejček zjistil, že nedaleko místa, kde událost zachytil, před nějakým časem přišel při nehodě o život člověk, které snad kdysi znal.

Část lidí, stejně jako pan Bejček, je přesvědčena, že jde o skutečné setkání s duchem. Samozřejmě někteří se snaží záběry vysvětlit jako odraz čehosi na předním skle, nebo kapkou vody na skle atd., až po zpochybnění, zda nejde jen o lacinou senzaci, touhu vydělat na příběhu peníze apod., což aktér příběhu rezolutně popírá.

Ale upřímně řečeno, komu by se asi na Štědrý den v podvečer a ve zmíněném počasí asi chtělo inscenovat nějaké záhadné scény na silnici. A tak je jistě možné, že to byl duch buď onoho člověka, který tam kdysi zahynul, nebo někoho jiného, kdo řidiče varoval, aby v tomto počasí nepokračoval v jízdě. Mohl tím skutečně ochránit život buď řidiče či jiného účastníka provozu.