„Její tóny pohnou vaší duší; to zpívají andělé…,“ říkají unešení posluchači a návštěvníci jedné z nejtajemnějších středověkých kaplí na světě. Stuart Mitchell (41) se svým otcem Thomasem (75) tvrdí, že rozluštili hudební kód ukrytý v kamenných značkách skotské Rosslynské kaple.

Po více než 500 let.

Základem všeho je objev série figur v patách oblouků okolo centrálního oltáře. „Orchestr andělů“, jak postavám britští hudebníci Stuart a Thomas Mitchellovi říkají, sestává z andělů držících nejrůznější hudební nástroje a má prý vztah ke kamenným kostkám vyčnívajícím z oblouků nad nimi.

Výsledkem je jedinečná hudební skladba a možnost odkrytí dalších tajemství kaple. „To, co tu máme, je téměř jako cédéčko z 15. století,“ říká Stuart Mitchell. Jak je to možné?

NEJTAJEMNĚJŠÍ KAPLE POD SLUNCEM?

Rosslynská (někdy také Roslinská) kaple, postavená roku 1446 nedaleko hlavního skotského města Edinburgh, skrývá mnohá tajemství. Její historie je spojena se zednáři, templářskými rytíři a hraje roli ve všech možných legendách a teoriích o posvátných tajemstvích včetně pátrání po Svatém grálu (podle tradičního výkladu číše, z níž pil Ježíš Kristus o své poslední večeři – pozn. red.).

Rytiny a reliéfy v kapli se staly terčem studia a hypotéz všech možných expertů a návštěvníků, kteří v nich často hledali zašifrovanou cestu k pokladu. Nyní se zdá, že se alespoň část jejího kódu podařilo Mitchellovým rozluštit.

„Byli jsme přesvědčeni (…), že je v tom skryta hudba,“ říká Thomas, který rozluštění věnoval dvacet let svého úsilí.

213 PODIVNÝCH KRYCHLIČEK

Thomas Mitchell věří, že dekorativní strop tesaných oblouků, zobrazujících 213 neobvyklých zdobených krychliček, skrývá kód středověké hudby.

Nutno podotknout, že to by nebylo nic tak zvláštního – ve středověku měly noty skutečně hranatou podobu, jejich oblý tvar s nožičkami se vyvinul až později. Fascinující je ale to, že notové kostky jsou zdobeny ornamenty, jaké vytvářejí zvuky jednotlivých frekvencí na skleněné desce.

Ty ovšem jaksi oficiálně objevil až německý vědec Ernest Chladni v 18. století. Jak se ale octly v Rosslynské kapli 300 let předtím? Za použití Chladniho práce Thomas Mitchell zjistil, že kostičky v překladu tvoří smysluplnou a autentickou středověkou hudební skladbu – jak potvrzují i experti na akustiku z Edinburské univerzity!

POSEDLOST PO ROZLUŠTĚNÍ

„Použili jsme i vodítka z jiných knih. Během těch let se z toho stala více posedlost než cokoli jiného a rozhodli jsme se, že musíme přijít na to, o co tu jde,“ říká Thomas Mitchell. Výsledkem mravenčí práce dešifrace je přízračná skladba neznámého autora, jež byla zřejmě na příkaz stavitele kaple Williama St. Claira zakonzervována do kamenného hlavolamu.

Je poprvé zahrána v květnu 2007 přímo v kapli, za zvuku neobvyklých dobových nástrojů a její hlavní části se jmenují Učednický pilíř, Poutníkův pilíř a Pilíř mistra zednáře. Celá skladba má formu, jíž se říká moteto nebo motet, pod čímž se v té době rozumí vícehlasé zhudebnění náboženského textu, jehož jednotlivé díly splývavě přecházejí jeden v druhý.

Trvá jen 11 minut (tehdy typická délka), ale jeho jednoduché, éterické a působivé melodie zůstávají v hlavě jako mantra (opakovaná mystická hudební říkanka – pozn. red.).

Skeptikové to odbývají tím, že stejnou hudbu dokážou dešifrovat i ze železničního mostu. S ukázkou ovšem nepřišli. „Kdyby tyto vzory a kostky neobsahovaly hudbu, cokoli, co bychom vyluštili, by bylo čistě náhodné a neznělo by to tak působivě,“ říká Thomas.

STRACH Z INKVIZITORSTVÍ?

Proč by ale taková muzika měla být ukryta v kódu? Stuart Mitchell říká, že důvodem může být strach před církevními autoritami. Znalosti nauky o harmonii mohly být považovány v 15. století za nebezpečné a heretické (tedy proti nauce).

Jeho otec Thomas, který o svých výzkumech napsal i knihu, zároveň věří, že rozluštěná skladba je jen část většího příběhu a Rosslynská kaple skrývá klíč k tajnému vědění.

Autor článku: Dalibor Novák