Japonští vědci mají zelenou. Již několik dnů je v zemi povoleno vytvářet takzvané hybridy, tedy křížence dvou různých ras. Japonští vědci vůbec poprvé v historii lidstva dali lidské buňky do jiného tvora.

Co z toho vzniklo?

Vedoucí vědec Hiromitsu Nakauchi z Tokijské univerzity na toto povolení čekal mnoho let. Nakonec se dočkal, ale místo pochvaly se mu dostalo negativních reakcí a urážek. Hiromitsku tvrdí, že experiment byl založen především z důvodu narůstajícího počtu lidí, kteří čekají na transplantaci.

NÁHRADNÍ ORGÁNY

Díky využívání kmenových buněk lze, dle něho, vytvořit umělé a účinné náhradní orgány – od plic a jater počínaje, až žaludkem a srdcem konče. Jak moc je to ale za hranou? A co experimenty obnáší?

EXPERIMENT V POČÁTCÍCH

Zatím je celý proces na samém začátku. V první fázi se lidské buňky budou implantovat do hlodavců. Jestliže se prokáže pozitivní výsledek, začne druhá fáze. V té se lidské buňky budou přesouvat do prasat, která mají nejshodnější buňky s těmi lidskými.

Otázkou však je, jak moc takovýto zásah ovlivní mozek daného zvířete a zda se nemůže stát i nejhorší možný scénář. Co když takové zvíře bude březí a porodí mládě, které bude mít kus DNA prasete i DNA člověka?

Z hlediska etiky není možné takové „zvíře“ utratit či jakkoliv zabít, protože se, ačkoliv jen z části, jedná o lidskou bytost. Pokud neporodí, hrozí riziko poškození mozku zvířete? Mohou lidské buňky napadnout myšlení prasete a udělat z něho chytré zvíře?

„Nic není vyloučené, musíme jednat opatrně. Může se stát cokoliv, opravdu cokoliv,“ dodal vědec Hiromitsku.