Jedna z nejtragičtějších událostí amerických dějin je dodnes obestřena mnoha neznámými. Zavraždění prezidenta Abrahama Lincolna, který je ztělesněním svobody, ve své době šokovalo celý svět. Jeho vrah je dnes oficiálně znám.

Podle zákulisních informací byl však možná pouze jedním článkem rozsáhlého spiknutí!

Večer, 14. dubna 1865. Před několika dny skončila v Americe válka Severu proti Jihu. Do Fordova divadla ve Washingtonu míří prezident Abraham Lincoln (1809–1865) se svou ženou.

Chce tak oslavit vítězství Severu a zároveň si jako obvykle odpočinout od těžké práce. A že byla těžká. Svým bojem za zrušení otroctví si nadělal až příliš mnoho nepřátel.

Jeden z nich, John Wilkes Booth (1838 – asi 1865), se během představení pomalu blíží do prezidentovy lóže. Je překvapivě jen velmi špatně hlídaná a jak se zdá, o Boothovi až do poslední chvíle nikdo neví. Ozve se rána z pistole.

Prezident se kácí k zemi a Booth skáče z balkonu na jeviště s výkřikem „Jih je pomstěn!“, přičemž si poraní nohu. To ho ale nerozhodí, vypotácí se do zadní uličky, sedá na koně a kvapně opouští i se svým komplicem město.

Jeden z nejslavnějších atentátů je dokonán. Opravdu za vším stál samotný Booth? Nebo nitky vraždy sahají na mnohem vyšší místa?

Dopadení spiklenců

John Wilkes Booth. Ve své době poměrně známý herec sympatizující s Jihem a odsuzující zrovnoprávňování černošské části obyvatelstva. Zároveň také vrah, jenž se stal ztělesněním zákeřného zla, které neváhá vztáhnout ruku i na ty nejslavnější velikány.

Už v březnu 1865 se neúspěšně pokusil prezidenta unést, nakonec na něj v divadle dvakrát vystřelil a na připraveném koni prchl do města Maryland. Jenže smyčka se stahuje. Booth je nakonec nalezen v opuštěné stodole ve Virginii, kde je i zastřelen.

Všichni ostatní spiklenci jsou dopadeni a po vojenském soudu také odsouzeni k smrti nebo k mnohaletým trestům ve vězení. Popravena je i vůbec první žena – Mary Surratt (1820–1865), která prý poskytovala spiklencům útočiště.

Takové je oficiální zakončení tragického příběhu atentátu na Lincolna. Proč je ale tento nejrozšířenější výklad stále častěji zpochybňován?

Osudná stodola

Dodnes badatelé spekulují, kam až pozadí celého atentátu sahalo a co se vlastně s Boothem nakonec stalo.

Pravdou je, že po atentátu se po stopách vraha pustilo obrovské množství vojáků, detektivů i dobrovolníků, kteří chtěli dostat toho, kdo zabil mnohými obdivovaného prezidenta.

Booth se svým kumpánem se mezitím zastavuje u doktora, který mu ošetří zraněnou nohu a následně pokračuje do Virginie, kde se ukrývá ve staré stodole. Jeho život nakonec ukončuje výstřelem do krku jeden z pronásledujících kavaleristů.

„Booth zemřel ochrnutý, bezmocný a neschopný ani zvednout ruce. Nebo ne?

Už od roku 1865 mnozí říkali, že Booth přežil a své dny dožil v zapomnění, možná pronásledován,“ naznačuje jiný možný konec americký publicista Jesse Hicks. Někteří badatelé mají dokonce v ruce i důkazy, které by potvrzovaly, že tehdy ve stodole zemřel někdo úplně jiný než John Booth!

Příběh jednoho advokáta

V roce 1877 se americký právník Finis L. Bates (1848–1923) zastavuje v malém městečku kdesi v Texasu. Setkává se s barmanem, který se mu v obavě ze smrti přiznává k šokující věci: Jeho pravé jméno je prý John Wilkes Booth.

Po atentátu na Lincolna se mu podařilo utéct a v oné stodole byl zastřelen neznámý farmář. Celých 40 let se následně Bates snaží svůj příběh dokázat. To se mu ale nedaří.

Mnohokrát je obviněn z výmyslů a z padělání důkazů, přesto nakonec o celém příběhu píše knihu, ze které se ovšem dochová jen pár výtisků.

Jeden z nich se dostane do rukou Američana Nate Orloweka, který se už od svých patnácti let snaží najít pravdu o konci Lincolnova vraha. Nyní mu zbývá poslední krok:

Vykopat hrob, ve kterém má být Booth pochován a analýzou DNA zjistit, zda je to opravdu on. „Pokud bychom získali vzorek pro analýzu, zřejmě bychom mohli vyřešit největší záhadu v americké historii,“ tvrdí Orlowek.