Ve starých knihách a novinách najdeme zmínky o tajemných úmrtích lodních posádek. Mezi podobné hororové příběhy patří i příběh bárky Ourang Medan! Opravdu se odehrál?
Pěna mořských vln omývá bok lodi Silver Star, plavící se pod americkou vlajkou. Je únor roku 1948 (podle jiných zdrojů léto 1947 – pozn. red.) a loď právě brázdí vody Filipínského moře u indonéského ostrova Sumatra.
Klidný průběh plavby náhle přeruší vzkaz v Morseově abecedě! Kdosi z lodi Ourang Medan volá o pomoc:
„Naše loď pokračuje ve svém kurzu – stop – Všichni členové naší posádky asi zemřeli…“ Radista ihned předává zprávu kapitánovi Silver Star, který nařizuje změnit kurz. Poté je ještě zachyceno několik nesrozumitelných vzkazů morseovce.
Asi po hodině radistu překvapí poslední slovo zoufalého vysílání: „Umírám!“ Silver Star prý připlouvá na místo neštěstí a jeho první důstojník s šesti námořníky vstupuje na palubu Ourang Medanu. Všude na palubě a v kajutách leží mrtvá těla členů posádky i psa! Co je zabilo?
Nemoc, nebo otrava?
Přivolaný lodní lékař prý zjišťuje, že tváře mrtvých mají zornice rozšířené hrůzou. Na jejich tělech přitom nejsou vidět známky násilí nebo jiné zjevné příčiny smrti. Vylučuje tento fakt běžný útok pirátů nebo kohokoliv jiného?
Mrtvola kuchaře z Ourang Medanu je prý nalezena ještě s nožem v ruce, ale i mrtvý radista ještě sedí u vysílačky! Vypadá to, že skon celé posádky nastal velmi rychle.
Mrtvoly se také nacházejí v nepřirozené, zkroucené poloze – zřejmě kvůli velkým bolestem krátce před smrtí. Ruce některých nebožtíků pak údajně ukazují před sebe. Snad na ono smrtelné nebezpečí?
Překvapení námořníci ze Silver Star chtějí zjistit o záhadném případu víc, proto loď několik kilometrů táhnou na vlečném lanu. Náhle však dochází na „lodi duchů“ k výbuchu a začíná se potápět.
Proto mořští vlci přeseknou lano a nechávají zadní bárku svému osudu. Co však mohlo způsobit náhlou smrt všeho živého na palubě? Mohla být na vině epidemie či otrava?
Zvuk, který vraždí!
Jenže epidemie žádné známé nemoci by nedokázala natolik rychle a dokonale pozabíjet všechny osoby na palubě. A infekční chorobou se údajně nenakazili ani námořníci ze Silver Staru!
S osobitým řešením mrazivé záhady přichází český spisovatel a záhadolog Ludvík Souček (1926–1978). Za vším prý může být infrazvuk – člověkem neslyšitelný zvuk o nízkých frekvencích! Proč?
Infrazvuk o kmitočtech blížících se 7 Herzům má totiž poměrně rychlé a těžko zjistitelné smrtící účinky. A občas vzniká i v oblastech mořských bouří. Dokázal český nestor záhadologie rozluštit dávné tajemství, nebo bylo vše jinak?
Vždyť nejpravděpodobnější příčinou smrti posádky Ourang Medanu představuje uvolnění množství jedovatých plynů z převáženého nákladu. Podobné plyny mohou pocházet z umělých hnojiv nebo výbušnin (například nitroglycerinu – pozn. redakce). Nebo i z jiných jedovatých průmyslových látek?
Stál za tragédii plyn?
Podobné sloučeniny mohou v případě zvýšení teploty, během reakce s jinou látkou nebo kvůli ohni nečekaně explodovat.
Zkázu prý ale mohl způsobit také oxid uhelnatý (plyn vznikající při hoření – pozn. redakce) z poškozených lodních kotlů, které později explodovaly. Avšak oxid uhelnatý by musel být ve volném prostoru paluby v obrovských koncentracích, aby zabíjel. Vezla tedy loď nelegální náklad?
Například nervový bojový plyn zabavený Američany krátce po konci druhé světové války poraženým Japoncům? Řešení je ale možná jinde. Loď totiž není zaznamenána v Loydově registru lodí, ani v jiných úředních záznamech.
Znamená to, že její minulost chtěl kdosi vymazat ze světa, nebo jde o zcela smyšlenou legendu? O velmi podobném příběhu se totiž britský tisk zmiňuje již roku 1940. Tedy ještě na počátku druhé světové války!
Avšak v padesátých letech o zkáze Ourang Medanu psal i prestižní Proceedings of the Merchant Marine Council, vydávaný oficiálním spolkem amerických obchodních lodí. Že by na tomto příběhu přecejen cosi bylo?
