Na stěně muzea v anglickém městě Thirsk v hrabství North Yorkshire se nachází  pověšená židle. Ne že by byla nějakým exkluzivním nábytkářským kouskem, naopak do těchto míst doputovala z obyčejné britské hospody.

Ale popořadě k tomuto exponátu. Příběh se židlí začal v roce 1702. Patřila jistému Thomasovi Busbymu, který se jednoho dne vracel opilý z hospody. Když dorazil domů, v jeho oblíbeném křesle sedět tchána Daniela Auty.

Ten mu oznámil, že přišel pro svoji dceru, protože Busby se k ní chová velice špatně. Došlo k prudké hádce, po které tchána vyhodil na ulici.

Tím to neskončilo, ještě ten večer Busby zašel za tchánem s kladivem v ruce a na místě jej několika údery do hlavy zavraždil. Thomas Busby byl obviněn a odsouzen ke smrti oběšením. Byl pohřben vedle šibenice, nedaleko místního hostince.

Před smrtí vyslovil kletbu – kdo se posadí na jeho židli, záhy zemře. Na kletbu i Busbyho se za téměř 200 let již zapomnělo.

Jeho židle skončila mezi haraburdím, ale nějakou náhodou se v roce 1894 ocitla mezi ostatní výbavou onoho hostince, u kterého byl oběšen a pohřben.

Tím se ovšem začala naplňovat krutá kletba, neboť do ní začali sedat nic netušící hosté. Podle záznamu se první obětí židle stal kominík Thirsk, který se po návštěvě hostince druhý den oběsil.

Původně nikoho nenapadlo, že příčinou mohla být prokletá židle, ale jak obětí přibývalo, byla objevena a také připomenuta stará kletba. Ta si vyžádala desítky obětí, některé z čiré nerozvážnosti.

Počet obětí se odhaduje asi na 63. Někteří zemřeli při autonehodách, pádem z koně, parta letců při leteckých soubojích, někteří končili sebevraždou apod. Zajímavé je, že židle nadále zůstávala v hostinci, jen se na ní objevilo varování, aby hosté na ni nesedali, protože je prokletá.

Tím ovšem ještě více přitahovala řadu lidí, kteří se chtěli z frajeřiny jen předvést a posadili se. To byl i poslední případ z roku 1970, kdy mladý kominický učeň chtěl své dívce předvést, jaký je hrdina.

Když se ještě téhož dne zabil pádem ze střechy, tak místním radním došla trpělivost. Židle nebyla zničena, ale v místním muzeu upevněna vysoko na zdi, aby již nikdo nemohl do ní usednout.

I když i dnes by se někteří skeptici rádi předvedli. Řadu lidí jistě napadne, zda jde o skutečné následky kletby, či jen prostě o pozoruhodnou náhodu.

Publicista John Bacon je přesvědčen na základě svých pátrání v této záležitosti, že historie prokleté židle je pravdivá. Přesvědčit se, by nebylo až tak složité, účinek kletby působil téměř okamžitě. Ale uvažte, stálo by to za to?