14. listopadu 1971: První kosmická loď – sonda Mariner 9 – se dostává na oběžnou dráhu Marsu.
Domů     Spatřil mořeplavec Henry Hudson skutečné mořské panny?
Spatřil mořeplavec Henry Hudson skutečné mořské panny?
od 2.2.2023
2.9tis
Viděli námořníci opravdu mořskou pannu?
300
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Příběhy o mořských pannách jsou staré téměř jako lidstvo samo. V historii bychom našli bezpočet záznamů o pozorování těchto tvorů. Spatřit je měl i anglický námořník a objevitel Henry Hudson.

Ten se s mořskými pannami setkal při své objevitelské výpravě do dosud neprobádaných končin…

Viděli námořníci opravdu mořskou pannu? Legendy o mořských pannách si námořníci vypráví odnepaměti. Mořské panny prý lákají lodě na útesy a topí nešťastné námořníky. Podle vědců mohli námořníci vidět například kapustňáka.

Pověsti o mořských pannách patří od nepaměti mezi tradiční námořnické historky. Tito tvorové, jejichž existence nebyla nikdy prokázána, se stali pevnou součástí lidového folklóru.

Nejstarší zmínky o rybích lidech bychom mohli nalézt již ve starověké Babylónii a Asýrii. Nejznámější případy pozorování bytostí s lidským trupem a rybím ocasem pocházejí ale až z raného novověku.

Legendy o mořských pannách si námořníci vypráví odnepaměti.
Legendy o mořských pannách si námořníci vypráví odnepaměti.

Hledání severní cesty

Henry Hudson (1570–1611) byl ve své době považován za jednoho z nejzkušenějších britských kapitánů. Během svých objevitelských výprav se plavil do míst, do nichž si nikdo před ním netroufal.

Roku 1607 přijímá nabídku anglické Moskevské obchodní společnosti na vedení nebezpečné expedice, jejímž úkolem bylo objevit severní mořskou cestu do Asie.

Výprava vyráží z Anglie na sever, její postup však asi 1000 km od severního pólu zastavují ledové kry.Hudson se proto rozhodne vrátit zpět do Anglie a následujícího roku vyzkoušet raději trasu podél ruského pobřeží. Během této plavby však dochází k šokujícímu setkání.

Mořské panny prý lákají lodě na útesy a topí nešťastné námořníky.
Mořské panny prý lákají lodě na útesy a topí nešťastné námořníky.

Žena s rybím ocasem

V létě roku 1608 míří Hudsonova loď Hopewell podél norského pobřeží zpět do Severního ledového oceánu. Plavba probíhá poklidně, avšak ještě než se loď odpoutala od norských břehů a zamířila do Barentsova moře, učiní námořníci nečekaný objev.

Hudsonův záznam z lodního deníku z 15. června 1608 hovoří takto: „Dnes ráno jeden z námořníků pohlédl přes palubu a spatřil mořskou pannu. Zavolal na své druhy, aby se na ni také podívali.“ Pak prý přichází další námořník a mořská panna se přiblíží k lodi.

„Její tělo od pupíku výše vypadalo jako ženské. Její kůže byla velmi bílá a měla černé vlasy. Když se mořská panna ponořila zpět do vln, spatřili námořníci její ocas. Vypadal jako od sviňuchy a byl stejně skrvnitý jako ocas makrely.“

Podle vědců mohli námořníci vidět například kapustňáka.
Podle vědců mohli námořníci vidět například kapustňáka.

Skutečná mořská panna, nebo jen zvíře?

Námořníci Thomas Hilles a Robert Raynar se zapřísahali, že to, co viděli, bylo skutečné a nic z toho si nevymysleli. Hudson jejich tvrzení pravděpodobně věřil, jelikož tuto událost zanesl do lodního deníku.

Spatřili oba námořníci skutečně mořskou pannu?

Vědci jsou přesvědčeni, že posádky lodí vždy spatřily jen běžné mořské živočichy jako například delfíny, kapustňáky či dugongy, kteří mohli v kombinaci s bujnou námořnickou fantazií vzdáleně připomínat člověka s rybím ocasem.

Jednalo se opravdu jen o zvíře, nebo se Hudsonovi námořníci setkali s něčím úplně jiným?

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 13.11.2026 1.6tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
epochaplus.cz
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie. Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?
21stoleti.cz
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Suba
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz