Opuštěný ostrov v Egejském moři má ještě před 100 lety několik stovek obyvatel. Tvoří je násilně přivezení nemocní, mezi jejichž kamennými domky se denně prochází smrt. Její přítomnost je zde stále patrná! Skutečně se tu zjevují děsivé přízraky z minulosti? ENIGMA navštívila tajemný ostrov duchů!
Ne nadarmo je Spinalonga, ostrůvek u severovýchodního pobřeží Kréty, nazývaná ostrovem duchů. Místo je zcela opuštěné a jedinými živými tvory za branami ostrova jsou turisté, kteří přijeli obdivovat ruiny starých staveb.
Hrobové ticho, do něhož je Spinalonga ponořena, spolu s její mrazivou historií na návštěvníky dýchne zcela odlišnou atmosférou než ostatní známé turistické cíle.
Bezmoc, zlost a utrpení, které tu obyvatelé ostrova prožívali v minulém století, jako by naplnily zdejší vzduch, či se snad vsákly do kamenných zdí bývalé pevnosti. Těžký opar stísněných pocitů nad ostrovem zůstává viset i desítky let po jeho vylidnění.
Byla také zaznamenána celá řada případů, kdy se návštěvníkům zjevily přízraky z dávné minulosti. Jedním z nejčastěji zmiňovaných je duch muže, který zahynul v roce 1920. Duchové ale nejsou jedinou záhadou opuštěného ostrova. Kolik je pravdy na legendách, které se vyprávějí?
Dovnitř ani ven
Historie ostrova se začíná psát ve 13. století, kdy přejde do vlastnictví Benátčanů. O tři století později už se světem šíří zprávy o nedobytné pevnosti, která na ostrově stojí.
To je ale poslední pozitivní obrázek ostrova za celou jeho historii až do současnosti. Benátská pevnost v roce 1645 podlehne rozpínající se Osmanské říši a její osadníky čeká tragický osud. Všichni jsou bez milosti zmasakrováni.
Pevnost odolává pokusům o dobytí celých 70 let a útoky proti ní vede i slavný osmanský pirát Chajruddín Barbarossa (mezi 1467 a 1475–1546).
Turkové se na Spinalongu po pádu Benátčanů ochotně nastěhují a v pevnosti zřídí svá obydlí, kde setrvají až do konce 19. století. Pak Spinalonga znovu přechází pod krétskou správu. Asi tisícovka převážně muslimských rodin se však odmítá z ostrova vystěhovat.
I to je jeden z důvodů, proč je na ostrově v roce 1903 zřízeno leprosárium, stanice pro pacienty s leprou. To donutí k urychlenému odchodu i ty nejvzpurnější Turky.
Tímto okamžikem přestává Spinalonga působit jako opevněný ostrov, na který nikdo nepronikne, a stává se vězením, z něhož nemůže nikdo uprchnout.
Duch mrtvého muže
Současný řecký spisovatel a průvodce po ostrově Victor Zorbas se o Spinalongu aktivně zajímá dlouhá léta. Díky tomu se mu daří zaznamenat několik podivných událostí, k nimž na ostrově došlo.
Od otevření ostrova coby turistického cíle se zde odehrály desítky manifestací nadpřirozených sil.
Při jedné příležitosti se Zorbasovi svěřují dva britští turisté, že spatřili rozcuchaného muže, který se představil jako Marmakis. Dvojice turistů a ještě někteří další návštěvníci pak pozorují, jak muž přejde nádvoří, ukáže na jedno rozbořené stavení a prohlásí, že to býval jeho dům.
Pak beze stopy zmizí. Tato příhoda vzbudila Zorbasovu pozornost a po přezkoumání starých dokumentů zjišťuje, že určitý Marmakis, rodák z města Agios Nikolaos, v leprosáriu skutečně žil a zemřel v roce 1920. Přízrak tohoto muže je spatřen ještě několikrát. Jde skutečně o ducha zemřelého člověka?
Neviditelná síla napadá turisty
Zorbas vzpomíná i na další mrazivou příhodu. Turistka z Belgie utrpěla silný panický záchvat poté, co ucítila, jako by na ni jakási neviditelná síla tlačila a blokovala její cestu.
Pokoušela se snad nějaká energie, která na místě zůstala po zemřelých, ochránit své někdejší obydlí? I tento jev je zaznamenáván opakovaně. To, že je Spinalonga místem, kde se zastavil čas, snadno dokládá i další často pozorovaný jev.
Návštěvníkům prý v mnoha případech bez jakékoliv zjevné příčiny přestávají fungovat hodinky.
Nejpříjemné zážitky si z ostrova odnáší i další zahraniční novinář, kterého po návratu ze Spinalongy pronásledují noční můry, v nichž údajně prožívá svůj minulý život jako malomocný právě v tomto leprosáriu.
Zda jde jen o nepříjemné sny, nebo skutečnou vzpomínku, však nezjistí. Na místo se však už nikdy nevrátí.
