Také se někdy podíváte na hodiny a s údivem zjistíte, že ukazují samé stejné číslice? Třeba 11:11 nebo 08:08. Většina nad tím mávne rukou jako nad pouhou náhodou, která se čas od času stane. Proč se ale tyto „náhody“ stávají některým z nás opakovaně i několikrát za den?

V esoterických komunitách na celém světě panuje velmi silný názor, že jsou všude kolem nás znamení potvrzující existenci bytostí pocházejících z jiných sfér. Znamení, která pouze neumíme nebo nechceme číst.

Mezi tyto tajemné signály prý patří i opakované vidění stejných číslic na hodinách.

Americká spisovatelka a fejetonistka Doreen Virtue (*1958), která se zaměřuje na spirituálno, je přesvědčená, že prostřednictvím stejných čísel s námi komunikují andělské bytosti.

Byly tu vždy, ale teprve s příchodem nového tisíciletí a přibývajícím zájmem o individuální duchovní rozvoj, se o ně začali lidé více zajímat. „Dnes lidé zažívají hluboké osobnostní a duchovní krize.

Závislosti, zneužívání, špatný zdravotní stav, osamělost, nedostatek vášně, deprese, kariéra,“ jmenuje Doreen Virtue důvody, kvůli kterým se s těmito „andělskými signály“ setkává stále větší počet lidí.

Různé časy, různé významy

Některé teorie hovoří o tom, že pozorování stejných čísel je téměř vždy pozitivní záležitostí dokládající, že se náš život ubírá správným směrem. Takový člověk je prý otevřený a má velmi blízko k úspěšnému a šťastnému životu.

Zmíněná Američanka Doreen Virtue však věří, že mají různé číslice různé významy. 12:12 má například znamenat příliš materiální život, který je potřeba změnit.

16:16 zase neupřímnost v partnerském životě a 21:21 výzvu ke zpytování svého svědomí z důvodů blízkého zúčtování.

Může za vše lidský mozek?

Ačkoliv je andělský výklad opakovaného vidění stejných čísel v dnešní době stále populárnější, většinová společnost je stále skeptická a tvrdí, že jim nelze přisuzovat žádný větší význam.

Lidé si prý vždy podvědomě všímají konkrétních čísel a ty ostatní ignorují. Vidět na hodinách čas 11:11 je podle tohoto výkladu tak jedinečné, že nám to v paměti ulpí a my získáváme určitý „tajemný“ pocit nevysvětlitelné náhody. Může být vysvětlení tak jednoduché?