22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Stonehenge pohřebiště, nemocnice nebo rituální místo?
Stonehenge pohřebiště, nemocnice nebo rituální místo?
od 29.5.2024
3.3tis
Dnes už střechu tvoří jen oblaka. FOTO: Erwin Bosman / Creative Commons / CC0 1.0 DEED
346
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Kdo by se nechtěl podívat na tajemnou kamennou stavbu a jedno z nejatraktivnějších míst Velké Británie, která láká i dnes.

Sloužil Stonehenge jako pohřebiště?

Podle rozšířeného názoru se zde v pravěku nacházelo velké pohřebiště. Skutečně se tu našlo mnoho kosterních pozůstatků mužů, žen i dětí, ale často to nejsou příbuzní. Pravděpodobně nejde o hrobky pravěkých panovníků, ale jiných skupin osob.

Nedaleko kamenných kruhů archeologové odkryli pozůstatky dávné vesnice. Mohlo jít o místo posledního odpočinku jejích obyvatel? Asi ne. Vesnici tvoří jen osm domků a je velmi primitivní.

V době vzniku Stonehenge tu nemohlo žít dost lidí na postavení dominanty kraje. A proč by si rolníci stavěli honosné pohřebiště? Stavba měla zřejmě zcela jiný účel.

Stonehenge skrývá tajemství. FOTO: Diego Delso / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 DEED
Stonehenge skrývá tajemství. FOTO: Diego Delso / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 DEED

Šlo o místo určené pro rituály?

Náboženské obřady se zde asi skutečně konaly. Řada jeho os totiž probíhá mezi body východu slunce při letním slunovratu a západu slunce při zimním slunovratu. Téměř určitě nějak souvisí s pohybem Měsíce.

Někteří vědci se domnívají, že se jedná o starobylý kalendář. Podle nejnovějších objevů byl Stonehenge pohanským poutním místem, kam se lidé sjížděli zdaleka k oslavě svátků. V pravěku sem lidé přiváděli i dobytek, vždy ve stáří kolem jednoho roku.

Vykrmit dobytek nebylo lehké, dá se předpokládat, že to návštěvníci Stonehenge činili při nějaké zvláštní příležitosti.

První letecký snímek z roku 1906. FOTO: Philip Henry Sharpe / Creative Commons / volné dílo
První letecký snímek z roku 1906. FOTO: Philip Henry Sharpe / Creative Commons / volné dílo

Byla to pravěká nemocnice?

Kosterní pozůstatky nalezené v okolí Stonehenge prokázaly, že více než polovina pohřbených vykazuje známky nemocí a tělesných deformací.

Někteří vědci se domnívají, že místo mohlo v pravěku sloužit jako primitivní nemocnice, kde se tehdejší léčitelé pokoušeli neduhy příchozích léčit. Podle genetických vyšetření kostí mrtví pocházeli z rozdílných oblastí a museli sem tedy přicestovat zdaleka.

Přímé důkazy o tom, že se sem skutečně přicházeli léčit, však zatím chybí. Stejně tak na místo mohli nemocní přicházet umírat. Domněnka o zabíjení zdeformovaných jedinců je poměrně snadno vyvrácena. Těla nenesou žádné známky toho, že by jim k smrti někdo dopomohl.

Dnes už střechu tvoří jen oblaka. FOTO: Erwin Bosman / Creative Commons / CC0 1.0 DEED
Dnes už střechu tvoří jen oblaka. FOTO: Erwin Bosman / Creative Commons / CC0 1.0 DEED

Měl Stonehenge střechu?

Spory se také vedou o původní podobě stavby. S jistotou víme, že kamenné sloupy byly původně postaveny jako kruh. Dnes některé z nich chybí. Rozpadly se, nebo byly později použity ke stavbě něčeho jiného?

Vykopávky prozradily, že komplex byl v době své největší slávy obehnán trnitým živým plotem. Ten měl nejspíš zabránit tomu, aby mohl mezi kamenné sloupy kdokoli volně přicházet a aby nebylo na dění uvnitř vidět.

Nález poukazuje na to, jak zruční byly pravěcí zemědělci. Podle další teorie zase příčné nosníky na sloupech původně sloužily k tomu, aby nesly dřevěnou klenbu. Náboženské obřady se podle ní prováděly na pódiu vysoko nad zemí.

Krása v jakémkoliv světle. FOTO: Udit Kapoor / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 DEED
Krása v jakémkoliv světle. FOTO: Udit Kapoor / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 DEED
Zdroje informací a fotografie
Související články
od 21.11.2026 1.8tis
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura Conana Doyla, duchovního otce Sherlocka Holmese. Jenže zatímco slavný spisovatel hledá důkazy o existenci víl, dvě dívky se potutelně baví nad tím, jak snadno dokážou obelstít dospělé. Jejich tajemst
od 20.11.2026 3.0tis
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 3.0tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 3.4tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz