14. listopadu 1971: První kosmická loď – sonda Mariner 9 – se dostává na oběžnou dráhu Marsu.
Domů     Stonehenge pohřebiště, nemocnice nebo rituální místo?
Stonehenge pohřebiště, nemocnice nebo rituální místo?
od 29.5.2024
3.3tis
Dnes už střechu tvoří jen oblaka. FOTO: Erwin Bosman / Creative Commons / CC0 1.0 DEED
346
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Kdo by se nechtěl podívat na tajemnou kamennou stavbu a jedno z nejatraktivnějších míst Velké Británie, která láká i dnes.

Sloužil Stonehenge jako pohřebiště?

Podle rozšířeného názoru se zde v pravěku nacházelo velké pohřebiště. Skutečně se tu našlo mnoho kosterních pozůstatků mužů, žen i dětí, ale často to nejsou příbuzní. Pravděpodobně nejde o hrobky pravěkých panovníků, ale jiných skupin osob.

Nedaleko kamenných kruhů archeologové odkryli pozůstatky dávné vesnice. Mohlo jít o místo posledního odpočinku jejích obyvatel? Asi ne. Vesnici tvoří jen osm domků a je velmi primitivní.

V době vzniku Stonehenge tu nemohlo žít dost lidí na postavení dominanty kraje. A proč by si rolníci stavěli honosné pohřebiště? Stavba měla zřejmě zcela jiný účel.

Stonehenge skrývá tajemství. FOTO: Diego Delso / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 DEED
Stonehenge skrývá tajemství. FOTO: Diego Delso / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 DEED

Šlo o místo určené pro rituály?

Náboženské obřady se zde asi skutečně konaly. Řada jeho os totiž probíhá mezi body východu slunce při letním slunovratu a západu slunce při zimním slunovratu. Téměř určitě nějak souvisí s pohybem Měsíce.

Někteří vědci se domnívají, že se jedná o starobylý kalendář. Podle nejnovějších objevů byl Stonehenge pohanským poutním místem, kam se lidé sjížděli zdaleka k oslavě svátků. V pravěku sem lidé přiváděli i dobytek, vždy ve stáří kolem jednoho roku.

Vykrmit dobytek nebylo lehké, dá se předpokládat, že to návštěvníci Stonehenge činili při nějaké zvláštní příležitosti.

První letecký snímek z roku 1906. FOTO: Philip Henry Sharpe / Creative Commons / volné dílo
První letecký snímek z roku 1906. FOTO: Philip Henry Sharpe / Creative Commons / volné dílo

Byla to pravěká nemocnice?

Kosterní pozůstatky nalezené v okolí Stonehenge prokázaly, že více než polovina pohřbených vykazuje známky nemocí a tělesných deformací.

Někteří vědci se domnívají, že místo mohlo v pravěku sloužit jako primitivní nemocnice, kde se tehdejší léčitelé pokoušeli neduhy příchozích léčit. Podle genetických vyšetření kostí mrtví pocházeli z rozdílných oblastí a museli sem tedy přicestovat zdaleka.

Přímé důkazy o tom, že se sem skutečně přicházeli léčit, však zatím chybí. Stejně tak na místo mohli nemocní přicházet umírat. Domněnka o zabíjení zdeformovaných jedinců je poměrně snadno vyvrácena. Těla nenesou žádné známky toho, že by jim k smrti někdo dopomohl.

Dnes už střechu tvoří jen oblaka. FOTO: Erwin Bosman / Creative Commons / CC0 1.0 DEED
Dnes už střechu tvoří jen oblaka. FOTO: Erwin Bosman / Creative Commons / CC0 1.0 DEED

Měl Stonehenge střechu?

Spory se také vedou o původní podobě stavby. S jistotou víme, že kamenné sloupy byly původně postaveny jako kruh. Dnes některé z nich chybí. Rozpadly se, nebo byly později použity ke stavbě něčeho jiného?

Vykopávky prozradily, že komplex byl v době své největší slávy obehnán trnitým živým plotem. Ten měl nejspíš zabránit tomu, aby mohl mezi kamenné sloupy kdokoli volně přicházet a aby nebylo na dění uvnitř vidět.

Nález poukazuje na to, jak zruční byly pravěcí zemědělci. Podle další teorie zase příčné nosníky na sloupech původně sloužily k tomu, aby nesly dřevěnou klenbu. Náboženské obřady se podle ní prováděly na pódiu vysoko nad zemí.

Krása v jakémkoliv světle. FOTO: Udit Kapoor / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 DEED
Krása v jakémkoliv světle. FOTO: Udit Kapoor / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 DEED
Zdroje informací a fotografie
Související články
od 13.11.2026 1.6tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
epochaplus.cz
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie. Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?
21stoleti.cz
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Suba
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz