V roce 1877 bylo na vrchu Hradiště ve Stradonicích na Berounsku objeveno asi 200 zlatých a stříbrných mincí. Nález je učiněn v pozůstatcích keltského oppida.
Na základě tohoto objevu se rozpoutá hotová zlatá horečka, každý chce najít svůj hrnec mincí. Místní obyvatelé jsou najímáni obchodníky, kteří doufají, že na Hradišti zbohatnou.
Stradonické naleziště tak denně překopávají desítky, ba prý i stovky hledačů pokladů. Nalézají bronzové a železné ozdoby, malovanou keramiku, kostěné předměty a spoustu dalších užitkových věcí.
Když začnou docházet kloudné nálezy, rozjíždí se v okolí výnosné podnikání s podomácku vyrobenými falsifikáty. Celkově bylo u Stradonic nalezeno přibližně 100 000 všelijakých předmětů z dob Keltů.
Byly mezi nimi samozřejmě i značně hodnotné umělecké kousky, kýžené zlato se však hledačům objevit nepodařilo.
ZNALCI PŘIŠLI POZDĚ
K prvnímu oficiálnímu archeologickému výzkumu místa dochází teprve v roce 1902. Vede jej profesor historie a jeden ze zakladatelů české archeologie Josef Ladislav Píč (1847–1911).
Ten se tímto vědecky nesmírně cenným místem bude zabývat po následujících několik let a zaslouží se i o navrácení části již rozprodaných nálezů. Když se ale do Stradonic dostanou vědci, poučení o vzácnosti naleziště, je už oppidum ve značně zuboženém stavu.
Vinou toho z něj archeologie nemohla vytěžit vzácné svědectví keltské historie, které zde poklidně dřímalo po stovky let. Přes to přese všechno je stradonický poklad objevem celoevropského významu a dodnes jej obdivují odborníci z celého světa. I bez zlata.
