Hotel Langham je opředen tolika duchařskými historkami, že by z nich mohla vzniknout samostatná publikace.

Otevřen je v roce 1865 jako nejstarší z londýnských „grand hotelů“ a největší a nejmodernější hotel v centru města, se stovkami splachovacích záchodů, třiceti šesti koupelnami a prvními hydraulickými výtahy v Anglii.

Jako host tu svého času pobývá spisovatel Mark Twain (1835–1910) nebo hudební skladatel Antonín Dvořák (1841–1904). Noc tu stojí v přepočtu zhruba 12 000 Kč. Za ty peníze na hosty čeká třeba muž ve vojenské uniformě, údajně vídaný u okna ve čtvrtém patře.

Jde prý o ducha německého prince, který skokem právě z tohoto okna ukončil před začátkem první světové války svůj život.

Po chodbách se toulá muž s ranou ve tváři, komorník v děravých ponožkách, lokaj v modrém livreji a bílé paruce a ve sklepě možná potkáte i samotného Napoleona III. (1808–1873), jednoho z někdejších hotelových hostů.

Jako doma je tu i přízrak lékaře, který v hotelu během líbánek zavraždí svou ženu a posléze sám spáchá sebevraždu. Nejvíce tajemna se skrývá za dveřmi pokoje 333. V roce 1973 v něm hlasatel BBC James Alexander Gordon prožije asi nejhorší noc v životě.

Dle svých slov je uprostřed snění náhle probuzen vznášející se koulí světla, která na sebe pomalu bere lidskou podobu. Vyděšený muž se snaží s poletujícím zjevením v extravagantních viktoriánských šatech komunikovat:

„Co… co chcete?“ otáže se nejistě, duch se však místo odpovědi začne s rozpraženýma rukama a prázdným pohledem přibližovat směrem k němu. V té chvíli bere hlasatel raději nohy na ramena.

S duchem bydlet nebudu!

V roce 2003 předčasně ukončí svůj pobyt v hotelu bez udání důvodu starší žena. Až o několik dní později pošle do Londýna vysvětlující dopis. Pokoj prý sdílela s duchem, který opakovaně narušoval její spánek tím, že třásl postelí.

Nejnovější zkušenost s hotelovými strašidly mají hráči anglického kriketového týmu. V roce 2014 si několik z nich stěžuje na záhadné dění v pokojích. „V místnosti začalo být nesnesitelné horko. Nemohl jsem spát.

Najednou se z kohoutku v koupelně zničehonic spustila voda. Rozsvítil jsem světlo a vypnul ji, když jsem však zhasl, začala téct znovu. Bylo to velmi podivné,“ popíše svůj zážitek nadhazovač Stuart Broad (*1986). Vedení hotelu se k celé záležitosti odmítne vyjádřit.

https://www.youtube.com/watch?v=1dPovgx4oZE