Námořníci se krčí před strašlivým Polyfémem. Gigant popadne dva z mužů a mrští jimi o zem tak silně, až jim mozek vyteče z hlavy. Podle řeckých bájí byl Polyfémos kyklop, jednooký obr, jehož zplodil bůh moří Poseidon. Mohlo by podobné monstrum skutečně kdysi existovat?
Apollón zuří. Vládce bohů Zeus právě bleskem zabil jeho milovaného syna Asklépia. Smrtonosnou zbraň vyrobili pro Dia kyklopové. Rozzuřený bůh všechny jednooké obry ze msty zabije. Tak líčí jedna z řeckých bájí zkázu kyklopů.
Hómer (možná 8. st. př. n. l.) o kyklopech mluví jako o národu a největší pozornost věnuje Polyfémovi, synu boha Poseidona, kterého lstí přemůže Odysseus. Řecký básník Hésiodos (žil na přelomu 8.
a 7. st. př. n. l.) zase tvrdí, že kyklopové byli pouze tři a jednalo se o syny boha nebes Úrana a bohyně země Gaii. Proč se jednoocí obři nejvíce vyskytují právě v řeckých mýtech?
POZORUHODNÝ OBJEV
Roku 2003 najdou krétští farmáři v olivovém háji zvláštní kosti. K nim patři i obrovská lebka, v níž zeje obrovský otvor. Mohlo by jít snad o pozůstatky kyklopa? Archeologové tvrdí, že nikoli. Podle nich se jedná o kosti obrovitého předchůdce dnešního slona, který žil asi před sedmi miliony lety.
Na výšku měřil asi 4,5 metru. Otvor v lebce pak není očním důlkem, ale nosní dutinou po chobotu. Vědci se domnívají, že podobné kosterní pozůstatky mohli kdysi dávno najít i Řekové, a tak zřejmě vznikla představa o jednookých obrech.
„Zatím nemáme mnoho těchto fosílií. Vše, co objevíme, nás posouvá opět o krůček dál,“ prohlašuje vedoucí vykopávek krétský geolog Charalampos Fassoulas (*1967). Nasvědčují ještě další skutečnosti tomu, že Řekové mohli pozůstatky slonů považovat za kosti obrů?
STOPY NA SICÍLII
Antický básník Theokritos (cca 3. st. př. n. l.) líčí, jak se kyklop Polyfémos zamiluje do nymfy Galateii. Ta však jeho láska neopětuje a místo toho pokukuje po sličném mladíkovi Ákidovi. Zhrzený kyklop svého soka zabije hozeným balvanem.
V té době podle Theokrita pobývá na Sicílii. Právě zde nacházejí archeologové kosti malých mamutů, vysokých jen asi metr. Uprostřed jejich čela zeje opět jeden velký otvor. Na řecké pevnině se zase vyskytují pozůstatky pravěkých slonů.
Zajímavostí rovněž zůstává, že podle některých pověstí ležela pravlast kyklopů v Malé Asii. Právě odtud mohli, jak si myslí paleontologové, pravěcí sloni přeplavat na řeckou pevninu. Znamená to, že pověsti o kyklopech skutečně vznikly omylem?
