Hiram Abiff byl legendárním stavitelem bájného Šalomounova chrámu a údajným předchůdcem dalšího slavného spolku, kterého měli zabít jiní stavitelé poté, co jim odmítl prozradit jakési pradávné tajemství zednářských mistrů.

Vítejte ve světě zednářských mýtů. Tato temná legenda je jen jedním z mnoha příběhů, které obklopují jednu z nejstarších a nejdiskutovanějších tajných společností světa: svobodné zednáře.

Zatímco o existenci iluminátů lze dnes celkem pochybovat, svobodní zednáři se svou existencí netají. Přesto jejich minulost zůstává zahalena závojem tajemství a spekulací. Odkud se vlastně vzali a co je jejich skutečným posláním?

Zrod řádu: Od legend k oficiálnímu datu

Nejstarší historie svobodných zednářů je nejasná a je předmětem nekonečných debat. Někteří lidé tvrdí, že sahá až do hlubokého starověku, k dávným stavitelům Egypta či Říma, kteří si předávali posvátná geometrická a architektonická tajemství.

Jiní badatelé posouvají jejich původ spíše někam do 15. století k další tajemné postavě dějin – Christianu Rosencreutzovi, učenci a zakladateli řádu Růže a Kříže (rosenkruciánů), který se měl později začít prolínat s cechy zedníků, stavitelů a kameníků navazujícími na starověkou mystickou tradici tohoto povolání.

Rosenkruciánství, s jeho důrazem na esoterické znalosti a duchovní osvícení, se jeví jako logický předchůdce, který mohl ovlivnit rané zednářství.

Jenže ani Rosencreutz není historiky potvrzenou postavou, a tak ani legenda o vzniku společenstva není daným faktem. Tyto rané teorie, ač fascinující, zůstávají v říši spekulací a mýtů, což jen posiluje tajemnou auru kolem zednářství.

Nakonec zbývá až oficiální datum vzniku spolku svobodných zednářů. Tímto datem je rok 1717, kdy dochází ke spojení čtyř menších londýnských řemeslných lóží do jedné velké, které předsedá velmistr.

Tento okamžik je považován za počátek moderního, spekulativního zednářství, které se začalo odklánět od čistě řemeslného cechu k filozofickému a morálnímu společenství.

Cílem tohoto nově utvářeného tajného společenství se rychle stává snaha o vzdělávání a pokrok, což doplňují nejrůznější postupně se formující zvyky, rituály a někdy snad až okultní (či okultismus připomínající) praktiky.

Tyto rituály, plné symboliky a alegorií, měly vést členy k osobnímu a morálnímu rozvoji a zároveň udržovat exkluzivitu a tajemnost řádu.

Společnost pod drobnohledem

Od svých nejasných počátků až po oficiální založení se svobodní zednáři stali předmětem nesčetných spekulací a fascinace. Jejich cesta od cechů k filozofickému řádu, s bohatou symbolikou a tajemnými rituály, je jen začátkem příběhu, který pokračuje dál.

Jak se tato organizace stala tak vlivnou a proč budila takovou pozornost u vlád i církví? A jaké slavné osobnosti se k nim přidaly?

To vše budeme zkoumat v další části, abychom odhalili, zda byli zednáři skutečně nositeli dávného vědění, nebo jen spolkem vlivných mužů s touhou po pokroku.