Tři děti a jedna dospělá žena byly brutálně zavražděny uprostřed dubnové noci v roce 1981. Případ obklopuje řada podivností, například to, že další dvě děti ve vedlejším pokoji několik hodin trvající teror pokojně prospaly. Od té doby se prý v kempu, kde k masové vraždě došlo, dějí podivné věci.

Když kriminalisté dorazí ráno v neděli 12. srpna 1981 do kempu Keddie na severu Kalifornie, naskytne se jim otřesný pohled. V chatce, kterou si už nějakou dobu pronajímá šestatřicetiletá matka pěti dětí Sue Sharp, leží na zemi tři zkrvavená těla.

Jedno patří Sue Sharp, druhé jejímu patnáctiletému synovi Johnnymu a třetí jeho o dva roky staršímu kamarádovi Danu Wingateovi.  Dvanáctiletá Tina Sharp je v tu chvíli nezvěstná, její ostatky se podaří najít až o tři roky ppozději.

Vraždění neznámých pachatelů unikla čtrnáctiletá Sheila Sharp, která osudnou noc spala u kamarádky, a také její dva bratři Greg a Rick Sharpovi, ve věku pět a deset let, a kamarád chlapců Justin Smartt, kteří celou dobu pokojně spali v chatce ve vedlejší místnosti.

To je pro vyšetřovatele nepochopitelnou záhadou. Interiér chatky je totiž naprosto zničený, nábytek je na kusy a oběti podle závěrů pitvy museli pachatelé dlouhé hodiny bolestivě mučit pomocí kladiva a nože na steak.

Jejich zjevným záměrem přitom bylo, aby mučení bylo co nejbrutálnější. Nejen chlapci z vedlejšího pokoje, ale dokonce i sousedé přitom tvrdí, že nic podezřelého oné noci neslyšeli. Jak je to možné?

KDO VRAŽDIL?

Sousedé potvrzují pouze tolik, že u Sharpových viděli dva neznámé muže. Žádné rány ani křik ovšem neslyšeli. To se zdá k neuvěření, ale jejich tvrzení podporují i tři děti, které v chatce nerušeně spaly až do rána.

Jak je možné, že z místnosti, kde se horor odehrával, nepronikl jediný zvuk? Přestože policisté později vytvoří portréty mužů na základě očitých svědectví, nikdy se je nepodaří najít nebo identifikovat.

Teorií o tom, kdo vlastně vraždil a proč, se v průběhu vyšetřování objevilo několik. Dokonce zaznělo i nařčení, že rodina obchodovala s drogami, což se jim vymstilo, nebo že útok provedli satanisté. To ale nevysvětluje, že nikdo nic neslyšel.

Policisté se proto začnou domnívat, že za vraždou stojí někdo z Keddie a ostatní jim kryjí záda. Podezření padá hlavně na otce Justina Smartta, kterému se nelíbilo, že Sue Sharp zasahovala do jeho nefunkčního manželství.

Obyvatelé Keddie zase tvrdí, že vše je dílem nadpřirozených démonických sil, které tudy navíc stále obcházejí, proto si nikdo ničeho nevšiml. Kdo z nich má pravdu?

NĚKDO TU JE

Pro letovisko Keddie se tento nevyřešený zločin stává osudným. Rekreantů přijíždí stále méně a v chatce číslo 28, kde se tragédie odehrála, se každý odmítne ubytovat. Navíc se začínají šířit zvěsti, že tu duše zavražděných stále pobývají.

Svědkové shodně vyprávějí, že se v oknech prázdného domku míhají stíny a tmavé postavy a vycházejí z něj nevysvětlitelné zvuky, zejména kroky, bouchání dveří a sténání či nářek.

Svou zkušenost popsala také Ashley Conte, nevlastní dcera majitele komplexu. Ta prý viděla, jak se houpací křeslo dalo samo do pohybu a když jednoho dne pohlédla na dveře kuchyně v prokleté chatce, spatřila o dveře opřené vidle a vedle nich vyrytý nápis „NE“.

To ženu vyleká, že raději vezme nohy na ramena. „Když jsme se tam za půl hodiny vrátili, byly vidle i nápis pryč,“ vzpomíná Conte. Jak mohl nápis tak rychle zmizet? Šlo jen o přelud, nebo se tu skutečně děje něco mrazivého?

NEVĚDÍ, ŽE JSOU MRTVÍ

Popsané události a množící se hlášení o paranormálních jevech vedou k tomu, že kemp Keddie ukončí provoz. Znovu se jeho brány otevřou až po dvaceti letech, kdy se majitel pokusí oprášit zašlou slávu resortu.

Chatku číslo 28 také preventivně srovná se zemí, aby předešel případným obavám a tragédii již nepřipomínal. Jenže to prý ničemu nepomůže. „Duchové obětí jsou pravděpodobně v šoku a nevědí, že jsou mrtví.

Takže i když je jejich dům zničen, budou se tam pořád zdržovat, bez ohledu na to, co tam bude,“ nechává se slyšet americké médium Annette Martin (1937–2011), která je jedním z mála médií, jejichž služby čas od času využijí i policisté.

Podle ní je na místě nutné provést rituály, jejichž pomocí budou duše obětí odvedeny. Přetrvávají duše zavražděných v Keddie dodnes?