O xenoglosii hovoříme v případech, kdy člověk zjistí, že mluví jazykem, jenž se nikdy neučil.  V celé řadě případů se pak dokonce navíc jedná i o jazyky, které jsou v dnešní době již v podstatě neznámé…   Egyptolog potvrzuje… Asi nejzajímavější příklad této skutečně zvláštní, neobyčejné schopnosti se týkal mladé dívky z anglického města Blackpo

Ve starověku jsou mnohými lidmi využívány ke zneškodnění nepřátel tajemné olověné destičky, které mají obsahovat mocné kletby. Pět z nich před několika lety objevili vědci v jedné hrobce v Řecku. A dokonce se jim prý podařilo přeložit nápisy, které jsou na destičkách vyryté! Pětice olověných destiček je nalezena v přibližně 2400 let staré hrob

Odkrývání prastarých záhad, poznávání dávno zapomenutých znalostí či skládání fascinujících střípků bohaté mytologie. Zkoumání původních indiánských kmenů může být pro naši civilizaci neuvěřitelně obohacující. Podaří se nám nakonec pochopit ty největší záhady spojené s dávnými kulturami? Na konci 13. století v Evropě vrcholí éra rytířů, křížovýc

Na přelomu 19. a 20. století britský archeolog Arthur Evans (1851–1941) provádí vykopávky na severu řeckého ostrova Kréta a postupně odkrývá rozsáhlý palác Knóssos. Startuje tím velký výzkum na tomto historicky cenném ostrově. Jedny z mnoha dalších vykopávek probíhají také na jižní straně, a právě zde je učiněn objev, který dodnes trápí nejpřednější odborníky na šifry... [gallery size="full" ids=

Kam až lidské oko dohlédne, je vidět zčeřenou mořskou hladinu. Právě takový pohled se naskýtá každému, kdo zavítá na Velikonoční ostrov. Ten se totiž nachází uprostřed Tichého oceánu tisíce kilometrů daleko od nejbližší pevniny. Přestože dosahuje rozlohy pouhých 163 kilometrů čtverečních, a je tedy jen o něco málo větší než dnešní Plzeň, je prodchnut mnoha záhadami. Svého času ho obývá tajemná civ

Byl to původně obal na egyptskou mumii. Teprve později se ukázalo, že je to vlastně kniha, plátěná kniha. Stále ji však nedokážeme přečíst. Seznamte se s Liber Linteus! Liber Linteus je zároveň nejstarší dochovanou evropskou „knihou“. Na náš kontinent se dostala z Afriky, konkrétně pak z Egypta, kde byla zakoupena v roce 1848, spolu s mumií,

Spojovat záhady s něčím tak obyčejným a notoricky fádním, jako je rohlík či houska, svědčí buď o nedostatku důvtipu, nebo naopak přemíry přebujelého vtipu... Napadlo vás však někdy, proč se tyto druhy-tvary pšeničného pečiva nazývají právě takto? Záhada pojmenování „rohlík, houska“ nás zavede nejen do historie Evropy, jazykovědných kabinetů, ale i

Honosným sídlem na okraji Londýna se nesou prapodivná slova, jež neodpovídají žádnému známému jazyku. Rozechvělými rty je šeptá alchymista Edward Kelley.     Klečí přitom na zemi a hledí do temně lesklého obsidiánu. John Dee sedí za stolem a pečlivě vše zaznamenává. Kelleyemu se totiž právě díky enochiánštině podařilo navázat spojení s jin

Naučit se cizí jazyk není vždy tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát, a často se jedná o běh na dlouhou trať. Existují však tací, kteří dokážou používat jazyk v mluvené i písemné komunikaci, aniž by se ho kdy předtím učili. Tento paranormální fenomén se označuje pojmem xenoglosie. Nejznámějším výskytem xenoglosie, který se

Vědci uvažují, že první jazyk mohl vzniknout přibližně před 68 tisíci lety. Při pohledu na naše nejbližší příbuzné ve zvířecí říši - šimpanze - vidíme, že oproti nim nás příroda obohatila možností artikulace, hlasivkami a řečovým centrem v mozku. To se ale samozřejmě neudálo ze dne na den. Vývoj trval tisíce let! https://www.youtube.com/watch?v=0LX5P2tE54Y