Skrze americkou spisovatelku a médium Jane Roberts má od roku 1963 promlouvat tajemná bytost zvaná Seth. V průběhu hypnotických sezení údajně odhalí mnohá tajemství života a smrti a vypráví také o realitě, která nám prý dosud uniká. Skeptici to všechno zpochybňují. Jaká je pravda? Američanka Jane Roberts (1929–1984) se dlouhou dobu věnuje psan

Člověk, kterého nezraní ani vystřelená kulka, žije dvakrát déle než obyčejní jedinci a jeho tělo po smrti nikdy nepodlehne rozkladu. Tak jsou popisovány osoby, které staré evropské legendy nazývají fexty. Podobných záhadných schopností mají mít ještě mnohem více, cenou za ně je prý ale upsání ďáblu! Označení fext pochází pravděpodobně z německ

Americké město Joplin zasáhlo ničivé tornádo. Nechalo za sebou přes 150 mrtvých, stovky zraněných, zničené domy a několik matoucích příběhů o podivných zachráncích. Děti v různých částech města pozorují bytosti s motýlími křídly, které chrání ostatní před letícími kameny a troskami. Šlo tehdy jen o dětskou představivost? Nedělní odpoledne 22. květ

Pod vlivem dnešních pohádek si nejspíš hejkala představíme jako poněkud nešikovné a pomatené strašidlo, kterého není třeba se nijak zvlášť bát. Naši předkové však považovali hejkala za jednoho z nejnebezpečnějších obyvatel lesa vůbec! Jakmile se ozval divoký pokřik: „Hej, hej!“, každý, kdo měl jenom trochu zdravého rozumu, honem pospíchal domů a zavřel za sebou na petlici. Do lidských obydlí se

Je Halloween a z domů vycházejí děti ve strašidelných maskách. Když se skupinka malých chlapců kolem 23. hodiny vrací domů, zaslechnou v křoví podivné zvuky. „Hej! Bzzzz! Pojďte sem!“ promluví na chlapce podivný mužský hlas. Ze zvědavosti se ke křoví opatrně přiblíží.  V tu chvíli z něj vyskočí zvláštní muž s podivně deformovanou tváří, špičatýma ušima a

Zvěsti o návštěvnících z kosmu Nomo pocházejí od afrického kmene Dogonů. Tyto bytosti prý připomínaly mořské panny, nicméně jejich podoba byla spíše odpudivá... Podle jedné verze naši planetu na čas navštívily před tisíci lety a pak zase odletěly. Jiní však věří, že odešly do moří a oceánů, kde žijí dodnes. Kde je Jurský parku rostlin? Stavba napro

Početná flotila sumatránského prince Sang Nila Utamy (†1347) přiráží k písčitým břehům neznámého ostrova. Plachty většiny lodí jsou roztrhané na cáry a visí z ráhnoví.  Předešlého večera totiž flotilu zastihla prudká bouře, která ji zahnala bůhvíkam. Nebojácný princ nejprve vyzkouší tětivu svého luku a pak jako první sestoupí na zem. Když udělá pár nejist

Nad irským městem Celbridge svítí jasný měsíc. Většina obyvatel již dávno spí. V malém domku na předměstí, na jehož střeše se usadila šedá vrána, se ale stále svítí.  Když oknem nahlédneme dovnitř, v jedné z místností uvidíme smutného vrásčitého starce. Sedí na židli u postele, ve které leží jeho žena. Tiše umírá. „Co já si tu bez tebe počnu?“ smutní stař

Mykénský král Eurystheus se klepe strachy. „Vrať tu bestii, odkud jsi ji vzal a už mi nikdy nechoď na oči,“ křičí přes zavřené dveře na Hérakla, jemuž u nohou sedí děsivý pes Kerberos.  Pro toho si bájný rek musel dojít až do podsvětí, aby tak splnil králův úkol. Neměl to však vůbec lehké. Vládce říše mrtvých Hádes si totiž stanovil jednu podmínku. Hérakl

Nad odhalenými hroby stojí archeologové a se zachmuřeným výrazem ve tváři si prohlížejí jejich obsah. V roce 2000 narazí dělníci na okraji Českého Krumlova na ostatky několika lidských těl. Nález není sám o osobě nijak překvapivý, neboť zde kdysi stával hřbitov. Archeology však udiví netradiční poloha mrtvých těl. Ta totiž nese známky protiupírského rituálu.  [gallery ids="151249,151250,151251"