Skupinka archeologů si zaujatě prohlíží desítky hliněných destiček, které se měly objevit u vesničky Glozel ve střední Francii. Jenže odborníci si pravostí nálezu z roku 1924 nejsou vůbec jistí. Destičky pokryté záhadnými znaky mají být údajně 10 000 let staré a pocházet z dob bájné Atlantidy. Je to ale vůbec možné? Archeologický objev z Gloze

Mohlo by se zdát, že pod drobnohledem historiků a archeologů již dějiny lidstva nedokážou ukrýt žádná velká tajemství. O to větší senzaci vzbudilo objevení neznámé civilizace na území současného Íránu. V době bronzové zde prosperovala kultura s vlastním písmem a pokročilými řemeslnými dovednostmi. Co o ní vlastně víme? Podle místa zásadních archeol

Na přelomu 19. a 20. století britský archeolog Arthur Evans (1851–1941) provádí vykopávky na severu řeckého ostrova Kréta a postupně odkrývá rozsáhlý palác Knóssos. Startuje tím velký výzkum na tomto historicky cenném ostrově. Jedny z mnoha dalších vykopávek probíhají také na jižní straně, a právě zde je učiněn objev, který dodnes trápí nejpřednější odborníky na šifry... [gallery size="full" ids=

Účetní sedí se zavřenýma očima a v duchu přepočítává. Všechny informace mu proudí mezi prsty. „V pořádku, žádné dluhy tu skutečně nejsou,“ uzavře nakonec případ. Nepotřeboval se podívat na jediné číslo. Nebylo proč.   V dlaních svírá několik provázků s uzlíky. Sčítání, odčítání, dělení i násobení, to vše je v Incké říši třeba pro správný odvoz dan

Kam až lidské oko dohlédne, je vidět zčeřenou mořskou hladinu. Právě takový pohled se naskýtá každému, kdo zavítá na Velikonoční ostrov. Ten se totiž nachází uprostřed Tichého oceánu tisíce kilometrů daleko od nejbližší pevniny. Přestože dosahuje rozlohy pouhých 163 kilometrů čtverečních, a je tedy jen o něco málo větší než dnešní Plzeň, je prodchnut mnoha záhadami. Svého času ho obývá tajemná civ

Harrapská kultura v povodí řeky Indus zanechala dnešním luštitelům až 5000 vzorků svého písma. Jenže ani během své největší slávy od poloviny 3. tisíciletí asi do roku 2000 př. n. l. nevznikl text delší než 20 znaků. Dochované nápisy zdobí hlavně pečetě nebo jsou vytesané do kamene. Písmo bylo objeveno před 100 lety a od té doby ho zkoumá mnoho vědců. Vznikla řada různých překladů, které větši

Vinča je kultura mladší doby kamenné v jihovýchodní Evropě. Archeologové ji datují do období před pěti tisíci lety. Charakteristickým znakem této kultury jsou zvláštní drobné figurky i doposud nerozluštěné písmo. Písmo této kultury je někdy označované jako „symboly Vinča“. Mělo by se jednat o takzvané protopísmo. Znaky spojované s kulturou Vinča js

Nedílnou součástí starých kultur v oblasti Jižní Ameriky bylo uzlové písmo – kipu. Tradičně je spojováno zejména s civilizací Inků. Bohužel, i ve 21. století jsme ve vztahu k písmu kipu analfabety. Písmo kipu bylo nesmírně důležité pro správu rozlehlé incké říše. Pomocí něho se zaznamenávaly odváděné daně i výnosy z polí. Mezi historiky se ovšem o

O podivuhodných glyfech se poprvé zmiňuje francouzský misionář Eugène Eyraud roku 1864. Dostávají název rongorongo a pátrání po jejich významu se rozjíždí na plné obrátky.     Na Velikonočním ostrově jsou v 19. století objeveny dřevěné destičky a několik kamenů nesoucích záhadné znaky. Jejich původ dosud není znám. Renomovaní vědci je nedo

Skupinka archeologů si zaujatě prohlíží desítky hliněných destiček. Ty se prý podařilo objevit u vesničky Glozelve střední Francii. Jenže odborníci si nejsou pravostí nálezu z roku 1924 vůbec jistí. Destičky pokryté záhadnými znaky mají být 10 000 let staré a pocházet tak prý z časů bájné Atlantidy. Je to ale vůbec možné? Mladý sedmnáctiletý fra