Pokud se vám někdy „poštěstí“ zavítat do malého ruského městečka Chermoz, radíme vám dobře – otočte se čelem vzad a rychle odsud utíkejte! Místní se zde týden co týden setkávají s různými podivnými úkazy, které zdravý rozum zkrátka nebere. Navíc se zde až podezřele často ztrácejí lidé. Čím to je? Ačkoli Chermoz, nacházející se v Permském kraji na

Na polských hranicích v Jizerských horách najdeme takzvané Pohanské kameny, až zlověstně působící odvěký magnet již pradávných čarodějů a mágů. Odedávna, už za dob Keltů, kteří dali Jizerským horám i jejich jméno, se tu prý měly odehrávat jakési tajemné obřady… Záhadné prohlubně s lidskou krví? Rovněž také i za dob Germánů na začátku prvního tisíciletí se u

Majestátní torzo stavby, kterou v rakouské rovině zanechali Římané. Kdysi se soudilo, že Pohanská brána (z němčiny Heidentor) byla postavena v roce 308 našeho letopočtu na počest setkání čtyř tetrarchů-císařů. Později se zjistilo, že stavba je o desítky let mladší. Její význam stále není objasněný. Mluví se i o označení vstupu do podsvětí! Pohanská

Existuje o ní jediná dobová zmínka, a přesto její odkaz přežívá dodnes. Natolik je mocná slovanská bohyně Živa. Jak už jméno napovídá, její uctívání může do lidského života přinést mnoho dobrého. Nadcházející léto je všudypřítomnou oslavou hojnosti a blahobytu, který se ukrývá v přírodě. Tak vnímají teplé měsíce pohané napříč celou Evropou a stejně tak Po

Na okraji Křivoklátských lesů se nachází vrch Velíz. Archeologové potvrzují, že již v dávné minulosti se o Velíz zajímali Keltové i Slované. To, co se kdysi na vrcholu Velízu dělo, by nám mělo i nahánět hrůzu. Proč? V současnosti najdete na vrcholu Velízu kostel Narození svatého Jana Křitele. Nachází se zde i vodní pramen a hřbitov. Velíz se dostal

Vánoce jsou svátky pohody a klidu, ale také slavnosti oplývající tajuplnou historií. Jejich kořeny totiž možná sahají mnohem dále, než nám říkají křesťanské legendy...     Jak uvádí britská odbornice na magii Cassandra Eason: „Myšlenka slavnosti zimního slunovratu má své kořeny v dávných dobách, kdy se lidé obávali, že o nejkratším dni v r

Vrch Mouřenec leží nedaleko Annína (okres Klatovy) a podle pověsti zde byl v pohanských dobách vzýván Černoboh, bůh zla a neštěstí, anebo Morana, bohyně smrti.  Poustevník svatý Vintíř-Günter (snad 955 až 1045) odtud prý vyhání nejen pohanské kněze, ale i jejich démonická božstva a místo toho zavádí kult sv. Mořice-Maurencia, jehož jméno znamenající mouřenín, černoch, má nenápadně odkazovat prá

Skupina mužů zpívá podivný popěvek. Současně vedou po úzké lesní cestě mladou dívku, která se má stát obětí pro pohanského boha. Když společně s dalšími členy hradiště přicházejí k podivně tvarovanému kameni, strčí nešťastnici na jeho vykotlaný střed. Za chvíli již po něm stéká dívčina krev! Sloužil snad jako lidské obětiště?! Jednu z hlavních propriet našeho příběhu - takzvaný Obětní kámen, na

20. října 2011 jsou v parku v obci Žampach na Ústeckoorlicku instalovány tři vztyčené kameny. Byly nalezeny při rekonstrukci opěrné zdi spojující Žampach s obcí Písečná. Jaká tajemství skrývají? Podle pověsti to jsou pilíře mostu, který měl kdysi spojit hrady Žampach a Lanšperk. Aby mohla monstrózní stavba vzniknout, upíše prý lanšperský pána svou duši peklu. Čerti se s chutí pustí do práce, al