Každý rok se schází nejvlivnější osobnosti světa na uzavřené konferenci známé jako Bilderberg. Co je předmětem jejich setkání, to nikdo neví. Jde jen o nepodloženou konspirační teorii, nebo je na tom něco pravdy? Konference se koná každý rok na různých místech planety a na niž je vždy pozváno 120 až 150 významných osobností. Jedná se především

Švédský ministerský předseda Olof Palme (1927–1986) vychází 28. února 1986 ve večerních hodinách společně se svou manželkou Lisbet (1931–2018) z kina Grand v centrálním Stockholmu. Když manželský pár dojde na křižovatku ulic Tunnelgatan a Sveavägen, k premiérovi přistoupí vrah. Ozve se výstřel a kulka pronikne doprostřed Palmeho zad, přerazí mu

Zájem o Bilderberg a jeho činnost stoupá hlavně v roce 1975. V této době se začínají objevovat první kritické hlasy a novináři i badatelé se snaží proniknout do tajů jeho fungování. Zkoumat tento spolek se snaží hlavně americký novinář James P. Tucker, který ve svých textech z 90. let naznačuje, že právě v Bilderbergu se definitivně rozhodlo o pádu britské premiérky Margaret Thatcherové (1925–2013

Luxusní auta přijíždějí k malebnému zámečku uprostřed přírody. Novináři natěsnaní u brány doufají, že se jim podaří zachytit aspoň něco z příjezdu slavných a mocných. Tak nějak vypadá každoroční setkání proslulé skupiny Bilderberg. Skupiny, která již po desetiletí provokuje novináře i konspirátory a stala se symbolem tajných mocenských struktur. Je to jen neformální diskusní klub vlivných osobnost

Původně pozitivní koncept „Nového světového řádu“, který se zrodil po světových válkách jako vize globální spolupráce a míru, prošel fascinující proměnou. Z idealistického cíle se postupem času stalo obávané označení pro komplexní konspirační teorii, podle které tajné elity tahají za nitky světového dění a usilují o totalitní globální nadvládu. Proč někteří myslitelé a politici tvrdili, že volné s

Tajné skupiny s nějakou agendou byly v lidských společnostech už od nejstarších dob. A už od nejstarších dob se jejich členové snažili dosáhnout vytyčeného cíle, často bez ohledu na následky. Dělo se tak přitom nejen ve vyspělých zemích, ale i v těch nejodlehlejších koutech světa. Od prastarých rituálů po komplexní společenské systémy, lidská fascinace skrytými silami a jejich potenciálním vlivem

V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyperské republiky. Sever je pod kontrolou takzvané Severokyperské turecké republiky, kterou však uznává pouze Turecko. Rozdělený Kypr je vážným politick

Od svého nástupu k moci v roce 2011 severokorejský diktátor Kim Čong-Un s popravami nezahálí. Jedna z těch, která zvedla vlnu nevole a spekulací se odehrává v srpnu 2013.  Tehdy před soudem stane vůdcova milenka Hjon Song-wol (1983–2013) spolu s několika kolegy z hudebního orchestru. Všichni čelí obvinění z propagace a distribuce pornografie, v níž sami ú

Eugenika je sociálně-filosofický směr usilující o vytvoření co nejkvalitnějšího lidského genetického fondu. K velmi negativnímu uplatnění myšlenek eugeniky v praxi došlo v nacistickém Německu. Již méně známo je, že i Španělsko pod vládou autokrata Francisca Franca (1892-1975) zavádělo pochybné metody eugeniky do praxe. Zatímco v nacistickém Německu

Přivodili smrt a utrpení milionům lidí. Ne všichni se však mlčky smířili s jejich nadvládou, a pokusili se je zabít. Mocní tyrani však vždy jako zázrakem unikli. Co zachránilo kubánského diktátora Fidela Castra? Od chvíle, kdy se Fidel Castro (1926–2016) zmocní vlády na Kubě, vymýšlejí americké tajné služby způsob, jak se ho zbavit. Plánů na jeho