V jedenáctém díle seriálu o nejzáhadnějších stavbách světa se podíváme do centra řecké metropole Athény, kde stojí zřícenina gigantického chrámu Dia Olympského. Proč je místo tak často spojováno s legendou o potopě světa? A je pravda, že se pod chrámem nachází ohromné množství zlatých mincí? Olympieion je zřícenina velkého chrámu, který byl kd

I antické Řecko má své tajné společnosti, zasvěcení a kulty. Nejznámější z nich jsou eleusinská mystéria, která zahrnovala vyčerpávající celonoční rituály spojené s pitím omamných nápojů. Najdeme ale i kulty mnohem temnější, které vyžadovaly od účastníků o poznání větší oběti – například vlastnoruční kastraci! Když se řekne náboženství starého Řecka, představí si většina lidí bohy na Olympu, jeji

Ačkoliv je éra starověkého Řecka jednou z nejpopulárnějších epoch naší historie, v porovnání například se starověkým Egyptem o záhadách a tajemstvích dávných Řeků víme málo. Skrze propast času se nám jich dochovala jen hrstka, máme ještě šanci najít řešení některých z nich? Tajná organizace, náboženský kult z období asi 1600 př. n. l. – 392 n. l. provádějící při

Nádherný athénský chrám Parthenón je pro řadu lidí vizuálním symbolem starověkého Řecka. Jako zázrakem přečkal téměř 2500 let a my se jím tak můžeme kochat dodnes. Jeho výdrž je o to úžasnější, že byl na svou dobu dokončen za mimořádně krátký časový úsek a podle všeho bez použití celkového detailního stavebního plánu. Pro srovnání – staří Řekové jej stavěli devě

Už od čítanek na základní škole berou všichni existenci slepého řeckého básníka Homéra jako hotovou záležitost. Nechávají se jeho slovy unášet do dávných časů, kdy ti největší hrdinové válčili u města Tróji. Skutečně ale žil? Výše zmíněné věci popisuje Homér v eposu Ilias. Stejně jako události poté, kdy se moudrý ithacký král Odysseus vracel skrze mnohé nesnáze

Jeden z nejděsivějších řeckých mýtů vůbec vypráví o zrůdném nevlastním synovi krétského krále Mínoa. Jmenoval se Mínotaurus a šlo o krvelačnou bestii s tělem člověka a hlavou býka. Král jej ukryl před zrakem svým i poddaných do obřího spletitého labyrintu, odkud nebylo úniku... Sem mu každý rok posílal sedm dívek a sedm chlapců, celkem čtrnáct nešťastníků, jimiž

Chtěli-li jste ve starověkém Řecku vstoupit do manželství, zjistit, jestli vás čeká bohatství nebo láska, nebo se prostě jen dozvědět odpověď na otázku, která vás už dlouhé roky trápila, obvyklou praxí bylo zajít do věštírny. Tam jste se mohli otázat pýthie, která vám vyjevila vůli bohů. Nejslavnější věštírna celého Řecka se nacházela ve městě Delfy, asi 150 kilometrů od Athén. Tam poblíž posvá

O obrovské soše nejvyššího řeckého boha Dia (v prvním pádě Zeus – pozn. red.) píše historik Vojtěch Zamarovský: „Přímo v srdci Řecka na posvátné půdě olympijské, stál čtvrtý div světa, jehož tvůrcem byl jediný člověk.“ Mistrem, který se svým veledílem zapsal navždy do dějin umění, byl athénský sochař Feidiás (asi 490–430 př. n. l.). [caption id="at

Mělo se jednat o nejkrásnější stavbu na světě. Chrám zasvěcený bohyni lovu a měsíce Artemis popisuje řecký spisovatel Filón: „Chrám Artemidy Efeské je jedinečným příbytkem bohů na zemi. Kdo ho jednou spatřil, přesvědčil se, že nebe a země si tu vyměnili místo a že svět nesmrtelných bohů se tu přestěhoval z nebe na zem.“ Měl pravdu? [caption id="attachm

Před 4000 tisíci let do kamenného disku kdosi vyryl minojské hieroglyfy a archeologové ani po více než století nemají tušení, jaká zpráva je v disku ukryta. Může to být část zapomenuté minojské moudrosti? Druhá strana disku, foto Wikimedia Commons Minojská civilizace, která se