V lidovém vyprávění najdeme příběhy o obtížně zranitelných osobách, nazývaných fexti. Tím měl být i švédský loupežník Oront žijící v 17. století, jehož prý zastavila až očarovaná kulka. Může se toto zdánlivě smyšlené vyprávění zakládat na realitě?     Skupina Čechů se nocí opatrně blíží k hradu jižně od Doks. Hrad Houska se má po skončení

11. listopadu 1587 se v polských Gliwicích (Hlivice) narodil Marcin Strzoda (Martin Středa), který se nesmazatelně zapsal do dějin města Brna v roli jeho zachránce před plenícími a drancujícími švédskými vojsky... Jeho kněžská dráha začala v roce 1605, kdy začal studovat v Praze v semináři svatého Václava a o tři roky později rovněž v Praze vstoupil do

V listopadu si opět připomínáme neslavné výročí bitvy na Bílé hoře a dobu, kdy byla rozpoutána třicetiletá válka. Naši zemi v té době doslova zaplavili švédští vojáci, kteří neváhali drancovat ani vraždit. Poměrně velké množství jich ale také na našem území zemřelo, a tak se dochovalo i mnoho pověstí o jejich neklidných přízracích… Přízraky mrtvých Se zjevov

Pověst o švédském veliteli Orontovi, který se má až do dnešních dnů zjevovat na hradě Houska, vypráví příběh z doby po ukončení třicetileté války, kdy krutý Švéd zůstal na Housce a svými loupeživými výpady sužoval celé okolí, a to až do té míry, že nakonec byli mělničtí měšťané nuceni za jeho dopadení vypsat odměnu 100 tolarů. Kouzelné kule Na Oronta se pod

V Rokycanech můžeme dodnes vidět ponurý památník zvaný Černá mohyla. Ten připomíná decimaci Madlonova pluku, která byla trestem za útěk z bitvy u Breitenfeldu 2. listopadu 1642 v Sasku. Pluk svým útěkem strhl i jezdectvo - a tím způsobil zvrat v bitvě, ve které byli tehdy právě díky tomu císařští poraženi.   Krutá decimace Právě z tohoto důvodu bylo

O kapličce stojící nedaleko středočeské vísky Horní Bezděkov (okres Kladno) se po léta traduje, že je u ní zakopán poklad. Prý z časů třicetileté války. Jedná se snad o jmění některého z místních sedláků, který své tvrdě uspořené peníze ukryl před drancujícími švédskými vojáky a už si je v důsledku náhlé smrti nevyzvedl? Nebo zde poklad naopak zakopali právě severští drancíři, aby jim nepřekáž

Píše se rok 1645 a strašlivá třicetiletá válka trvá už osmadvacet let. Všude najdete vypálené vesnice a mrtvé. Řádění zběsilých švédských vojáků totiž unikne jen málokdo. Zachránila tehdy jednu středočeskou obec zoufalá modlitba? V lesích a lukách okolo středočeské vesnice Jankov se tedy shromažďují vojáci znepřátelených velmocí – na jedné straně císařští, na druhé Švédové. Šestého března dochá