Voynichův rukopis, objevený v roce 1912 americkým obchodníkem s knihami Wilfridem Voynichem, představuje jeden z největších kryptografických a lingvistických rébusů historie. Kniha o 240 stranách, psaná neznámým písmem a plná ilustrací neexistujících rostlin, podivných astronomických diagramů a anatomických kreseb, je podle radiokarbonového datování datována do let 1404–1438. [caption id="attac

Voynichův rukopis, pergamenový kodex z 15. století, zůstává i v roce 2025 největší lingvistickou hádankou světa. Navzdory nasazení pokročilých výpočetních metod, strojového učení a moderních modelů umělé inteligence na Yale University se dosud nepodařilo s jistotou dešifrovat ani jediné slovo z jeho 240 stran. Jde o geniální podvod, alchymistický manuál v umělém jazyce, nebo o zapomenuté vědění st

„Konečně jsme odhalili tajemství Voynichova rukopisu,“ prohlásí v únoru roku 2014 americký botanik Dr. Arthur Tucker z univerzity v Delaware. Podle jeho výzkumného týmu lze prokázat, že záhadnou knihu vytvořili Aztékové, kteří obývali Ameriku spolu s dalšími národy před jejím objevením Evropany v roce 1492. Skutečně došlo k zásadnímu průlomu v pátrání po opravdovém významu slavného rukopisu?

V temné místnosti sedí u stolu starší muž, který na otrhané listy pergamenu sepisuje něco velmi důležitého. V očích má nepříčetný výraz a neustále se nervózně rozhlíží kolem sebe. Vypadá, jako kdyby se bál, že do jeho příbytku každou chvíli vrazí nezvaní návštěvníci.  Oním mužem je středověký mnich a vědec Roger Bacon (1214–1294), který je ve své době pro

Tajemný muž v černém plášti s kapucí přes hlavu spěšně odjíždí na koni od Pražského hradu. U pasu se mu přitom houpe objemný váček se šesti sty dukáty. „To se mi vážně povedlo. Naletěl mi krásně,“ usmívá se.  Právě se mu totiž povedlo oklamat římského císaře a českého krále Rudolfa II. a prodat mu tajemně působící rukopis, který ale ve skutečnosti vůbec z

Odkrývání prastarých záhad, poznávání dávno zapomenutých znalostí či skládání fascinujících střípků bohaté mytologie. Zkoumání původních indiánských kmenů může být pro naši civilizaci neuvěřitelně obohacující. Podaří se nám nakonec pochopit ty největší záhady spojené s dávnými kulturami? Na konci 13. století v Evropě vrcholí éra rytířů, křížovýc

Římský císař a český král Rudolf II. Habsburský (1552–1612) si zálibně prohlíží podivný rukopis, který před ním leží na stole. „Prodávám vám jej za šest stovek dukátů,“ říká mu záhadný muž v černém plášti s kapucí přes hlavu. Císař se na něj překvapeně podívá. „Žádáte nemalou částku,“ řekne. „Suma odpovídá hodnotě rukopisu,“ odvětí muž. Císař od něj nako

Americký sběratel starožitných knih polsko-litevského původu Wilfrid M. Voynich (1865–1930) se v roce 1912 přehrabuje desítkami rukopisů uvnitř jezuitské knihovny ve starobylém paláci Villa Mondragone v italském městě Frascati. „Můžete si koupit, co chcete,“ říkají mu mniši. „Copak je tohle?“ zbystří náhle Voynich. V ruce drží jakousi knihu s odřenou perg

Kódy a šifry bývají spolehlivým způsobem, jak utajit předávané informace. Existuje však několik šifer, které své tajemství drží možná déle, než bylo plánováno. Skrývají se za nimi staletí staré rukopisy, mapy k pokladu či identita obávaného sériového vraha. Které šifry patří mezi ty nejodolnější? Snahy předávat určité informace tak, aby je kromě ad

Zaprášené prastaré knihy ukrývající dávno zapomenuté či mystické vědomosti fascinují badatele už stovky let. A ani dnes, v době nejvyššího pokroku, stále nedokážeme plně odkrýt tajemství mnoha starých rukopisů. Jak vznikly? A mohou informace v nich odhalit nějaké nové poznatky o našem světě? V Praze