Azovské moře je považováno za část Černého moře. Jeho vody se rozlévají mezi Krymem, jižní Ukrajinou a ruskou Kubání. Velmi brzy se o Azovské moře začali zajímat i atlantologové.
Tato lokalita prý ukázala potenciál pro ztotožnění s bájnou Atlantidou, jak byla popsána ve slavných dialozích Timaios a Kritias filozofa Platóna.
Azovské moře je považováno za nejmělčí moře světa. Jeho maximální hloubka dosahuje jen přibližně čtrnáct metrů. Stačil by takový vodní sloupec, aby skryl pozůstatky Atlantidy?
Již ve druhé polovině 20. století byly u města Kerč identifikovány prastaré ruiny roztroušené na mořském dně.
Výzkum hory Mithridat
Atlantida je hledána i na souši – na pobřeží Azovského moře. Objevila se tvrzení, že hlavní město Atlanťanů se nacházelo nedaleko hory Mithridat v Kerči.
Toto místo vypadá z hlediska teorie umístění Atlantidy na první pohled slibně, protože i zde nalezli výzkumníci pozůstatky dávné fortifikace.
Problém je však s datací nálezů, protože nebyly prokázány nálezy starší než 2600 let, což je pro datování Atlantidy poněkud málo. Patrně se jednalo o archeologické nálezy spojené se starořeckou kolonizační osadou Pantikapaion.
Teorie geologické katastrofy
Argument pro lokalizaci Atlantidy do prostoru Azovského moře představuje též série geologických událostí, která postihla tuto oblast v období 9600 let před naším letopočtem. To už se dataci podle klasického popisu zkázy Atlantidy značně blíží.
Konec mladší doby ledové měl způsobit dramatický vzestup hladiny Kaspického moře. V kombinaci se zemětřesením se vytvořil prostor pro postup vody přes úrodné pláně Atlantidy.
Celá oblast Černomoří včetně Azovského moře je pro výzkumy podvodní archeologie velmi slibným regionem. Připomeňme expedice, které v Černém moři na počátku nového milénia organizoval americký oceánograf Robert Ballard, objevitel vraku Titaniku.
