reklama
7. října 1849: Blouznící spisovatel E. A. Poe je po svém nalezení umístěn do cely, ve které umírá. Zabila ho otrava alkoholem?
Domů     Záhady historie
Tajemná profese minulosti: Pojídač hříchů!
Jan Martinec
od Jan Martinec 5.8.2018
6.4tis
553
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Některé profese z minulosti v průběhu let ztratily význam a nakonec zanikly. Mezi takovými profesemi je pak i několik vskutku nezvyklých prací, které bychom si spíše než do lidské historie zařadili do těch nejnápaditějších fantasy filmů. Co třeba takový pojídač hříchů?

Na zástupce této profese došlo ve chvíli, kdy nějaký člověk zemřel, aniž by se stihl vypovídat ze svých hříchů. Celý proces probíhal tak, že pozůstalí podali požírači přes tělo zemřelého drobné pohoštění ve formě chleba a piva.

Požírač následně pronesl modlitbu, díky které došlo ke spáse duše zemřelého. Toto dodatečné očištění přineslo úlevu jak (zemřelému samotnému?) tak i jeho pozůstalým.

Ne každý se stihl před svou smrtí vyzpovídat. Požírač hříchů tento problém dodatečně vyřešil

K „požírání“ bylo stěžejní právě ono drobné pohoštění chlebem a alkoholickým nápojem (pivo či víno), protože jídlo a pití mělo symbolizovat hříchy nebožtíka. Požírač tímto způsobem přetáhl hříchy mrtvého na sebe a za to dostal krom občerstvení i nějaké drobné.

Je však nutné dodat, že se nejednalo o uznávanou profesi. V minulosti představovalo přetahování hříchů na sebe značně nelichotivý čin a není proto divu, že tuto „profesi“ vykonávali především lidé na okraji společnosti – žebráci apod. Posledním „profesionálním požíračem“ byl podle všeho Richard Munslow (1833–1906) z anglického hrabství Shropshire.

Ten byl ovšem jiný, než jeho středověcí kolegové z řad spodiny. Munslow byl totiž z vážené a bohaté rodiny. Jeho motivací pravděpodobně nebylo, že by měl hluboko do kapsy, nýbrž traumatizující zážitek, kdy mu během jediného roku zemřely na vážnou nemoc tři jeho děti. Ve světě je však známo i několik dalších podobných způsobů, jak zemřelého zbavit hříchů.

Příkladem může být kupříkladu oblast Horního Bavorska, kde činnost požírače vykonávali sami pozůstalí. Ti položili na hruď nebožtíka koláč a následně ho společně snědli, čímž si mezi sebe rozdělili hříchy zemřelého.

Foto: pixabay.com, maxpixel.net
Štítky:
reklama
Související články
od Lucie Kubešová 3.10.2022 1.5tis
Zámek Miramare stojí na břehu Jaderského moře, zhruba sedm kilometrů od Terstu. Tato nádherná stavba s přilehlým terasovitým parkem souvisí s arcivévodou Maxmiliánem, mladším bratrem rakouského císaře Františka Josefa I. Když se do Terstu Maxmilián přistěhoval poté, co se stal vrchním velitelem rakouského válečného loďstva, nechal si pro sebe a snoubenku Charlottu postavit rezidenci, zámek […]
od Mirek Brát 3.10.2022 3.3tis
Pokud bychom si někde přečetli, že statný Skandinávec zapomněl na ostrově Madeira myšku, možná by nás napadlo cosi o roztržitém digitálním nomádovi, co rád tráví zimní siestu, nejlépe s notebookem pod hlavou, přeci jen v teplejších krajích. Není však myška jako myška… Madeira, potažmo Madeirské souostroví, je portugalská autonomní oblast v Atlantském oceánu. Osídlena byla právě Portugalci, kteří […]
od Matěj Soukup 2.10.2022 1.9tis
Černá Aggie je lidový název pro sochu, která byla dříve umístěna na hrobě generála Felixe Agnuse na hřbitově Druid Ridge v Pikesville ve státě Maryland. Jedná se o neautorizované dílo sochaře Augusta Saint-Gaudense z roku 1891, lidově nazývané Nirvana, které stojí na Adamsově památníku na hřbitově Rock Creek ve Washingtonu, D.C. Socha představuje sedící postavu […]
od Mirek Brát 2.10.2022 1.9tis
Epsilon není jen písmeno řecké abecedy, ale údajně i název tajné organizace sdružující prominentní osobnosti z Řecka minulého i současného. Organizace Epsilon má tak svoje pevné místo v konspiračních teoriích a moderním řeckém folkloru. Názory souznící se světonázorem členů Epsilonu jsou souhrně nazývány epsilonismus. Členové tohoto elitního klubu se pak mohou označit za epsilonisty. Byl Aristoteles mimozemšťan? […]
od Mirek Brát 30.9.2022 1.7tis
Kdesi na jihovýchodě Peru, severu Bolívie, nebo jihozápadě Brazílie by se mělo nacházet legendární Paititi. Toto ztracené město Inků jitří fantazii novodobých dobrodruhů. Je to jen šálení a klam, nebo Paititi opravdu existovalo? Zprávy o bohatém městě kdesi v amazonské džungli se objevily již na konci šestnáctého století. Pocházejí vesměs z jezuitských archivů. Zejména je citována zpráva […]