18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Záhady historie
Tajemná zeď Ahu Vinapu na Velikonočním ostrově: Kdo ji postavil?
Michaela Holubová
od Michaela Holubová 5.1.2022
3.2tis
Ahu Vinapu architektonickou vyspělostí své konstrukce značně převyšuje ostatní podobné platformové zdi na ostrově. Foto: Jorge Morales Piderit / Creative Commons – CC0
350
SDÍLENÍ
3.2tis
ZOBRAZENÍ

Byli Evropané opravdu prvními mořeplavci, nebo vody oceánů brázdili ještě před dobyvateli ze starého kontinentu velikáni zámořských civilizací? Na Velikonočním ostrově stojí tajemná zeď Ahu Vinapu.

Pokud byste kolem ní prošli v Jižní Americe, zřejmě by vás nikterak neudivila…

Ahu Vinapu architektonickou vyspělostí své konstrukce značně převyšuje ostatní podobné platformové zdi na ostrově. Foto: Jorge Morales Piderit / Creative Commons - CC0 Je těžké uvěřit tomu, že by ostrované bez jakéhokoliv cizího impulsu vynalezli stejnou stavební techniku jako vzdálená incká civilizace. Na druhou stranu ovšem nemáme žádné důkazy o tom, že by k nějakému kontaktu mezi Inky a obyvatelstvem Velikonočního ostrova skutečně došlo. Foto: Jorge Morales Piderit / Creative Commons - CC0 Vše do sebe skvěle zapadá... Foto: Signalhead / Creative Commons - CC BY-SA 3.0

Je totiž vybudována v nezaměnitelném stylu incké architektury. Jenže co dělá taková památka na Velikonočním ostrově daleko v Tichém oceánu? Má skutečně něco společného s dávnými Inky, nebo jde o shodu čistě náhodnou?Platformová zeď Ahu Vinapu v minulosti sloužila jako podstavec pro jednu z dnes již padlých soch moai.

Ahu Vinapu na první pohled poutá pozornost svou jinakostí. Zdá se, jako by sem ani nepatřila. Při bližším ohledání této stavby zjistíme, že je nápadně podobná typické architektuře starých Inků, jejíž perfektní ukázky dodnes udivují v proslulé incké pevnosti Sacsayhuamán, nebo v ulicích někdejšího hlavního města inckého impéria Cusca. Co ale dělá na Velikonočním ostrově?

Ahu Vinapu je složena z pečlivě opracovaných a přesně do sebe zapadajících kamenů sopečného původu, které při sobě i bez použití jakéhokoliv spojovacího materiálu drží již po celá staletí. Stejné stavební postupy přitom používali právě staří Inkové. V podstatě jediný rozdíl mezi zdmi stavěnými Inky a Ahu Vinapu je v materiálu.

Vše do sebe skvěle zapadá… Foto: Signalhead / Creative Commons – CC BY-SA 3.0

ZA VŠÍM HLEDEJ INKY

Již víme, že konstrukce Ahu Vinapu silně připomíná postupy výjimečného stavitelského umění Inků. Otázkou ovšem je, kde se něco takového vzalo na Velikonočním ostrově, který je od pobřeží bývalé mocné jihoamerické říše vzdálen na téměř 4000 kilometrů.

Podle oficiální historie by Inkové a obyvatelé Velikonočního ostrova neměli mít ani tušení o své vzájemné existenci, neboť je od sebe dělil nepřekonatelný oceán. Kameny v této podivné zdi navíc vypadají, jako by byly opracovány kovem.

Na Velikonočním ostrově však nebyly nalezeny žádné pozůstatky po metalurgické výrobě. Můžeme tedy skutečně uvažovat o tom, že zeď nebyla postavena ostrovany, ale nějakými cizinci zdaleka? Pokud přistoupíme k úvahám o tom, že by se na budování Ahu Vinapu na Velikonočním ostrově podílel kdokoliv zvenčí, nutno samozřejmě uznat, že by se na odlehlý ostrov musel nějak dopravit.

To by logicky podporovalo hypotézu předkolumbovských mořeplavců z amerického kontinentu. Vzhledem k architektuře diskutované zdi a poloze ostrova na mapě světa se pak zdá, že by těmito mořeplavci mohli být právě Inkové.

Je těžké uvěřit tomu, že by ostrované bez jakéhokoliv cizího impulsu vynalezli stejnou stavební techniku jako vzdálená incká civilizace. Na druhou stranu ovšem nemáme žádné důkazy o tom, že by k nějakému kontaktu mezi Inky a obyvatelstvem Velikonočního ostrova skutečně došlo. Foto: Jorge Morales Piderit / Creative Commons – CC0

INDICIE V LEGENDÁCH

Existují legendy o tom, že jeden z inckých vládců, Tupac Yupanqui (1471–1493), uspořádal za svého života odvážnou námořní výpravu do Tichého oceánu. Vyplout na ni měly relativně primitivní čluny s posádkou čítající úctyhodných 20 000 mužů.

Na konci jejich nebezpečného počinu údajně stál objev dvou ostrovů pojmenovaných Ninachumbi a Auachumbi. O této zvláštní události se ve svém díle zmiňuje například významný raně novověký badatel a spisovatel Pedro Sarmiento de Gamboa (1532–1592) či duchovní Miguel Cabello Valboa (1535–1608).

Někteří historici, například uznávaný peruánský expert na Inky José Antonio del Busto Duthurburu (1932–2006), podporují teorii, že legenda o úspěšné oceánské výpravě Tupaca Yupanqui se zakládá na skutečných událostech.

Ony dva ostrovy (Ninachumbi a Auachumbi), které jeho muži údajně objevili, leží v Polynésii. Mohl by jedním z nich být právě ostrov dnes známý jako Velikonoční? O této hypotéze je přesvědčen i slavný norský experimentální archeolog a antropolog Thor Heyerdahl (1914–2002).

Del Busto Duthurburu se po stopách domnělé incké výpravy vydal až do Polynésie a zjistil, že na ostrově Mangareva a na rajském souostroví Markézy existuje legenda o králi jménem Tupa, který přišel z moře na vorech nesoucích zlato, stříbro, keramiku a textil.

Mohl být oním mužem z legendy právě smělý Inka Tupac Yupanqui? Sváděla by k tomu i zarážející podobnost jmen obou postav.

Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 18.1.2022 103
Španělský architekt Antoni Gaudí (1852–1926) od začátku moc dobře věděl, že se dokončení svého životního díla nedočká. V roce 1882 se v Barceloně pustil do stavby Sagrady Famílii, chrámu tak velkolepého, že by práce na něm měly skončit až v roce 2026! Jaká tajemství jeho zdi ukrývají? Pro srovnání – postavit Velké pyramidy v Gíze […]
od Filip Appl 17.1.2022 1.3tis
Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh. Příběh o tajemném království Lyonesse. V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard […]
od Lucie Kubešová 16.1.2022 916
Runy jsou znaky, které údajně pochází z písma Etrusků a Řeků. Runové nápisy jsou velice staré, používaly se přibližně od 2. století našeho letopočtu a omezeně je bylo možno najít až do roku 1100. Runy se objevují především u Germánů, ve Skandinávii a Británii. Vyřezávaly se do dřeva, tesaly do skal či kamenů. Runový kámen […]
od Pavel Polcar 15.1.2022 2.0tis
Hledat mezi našimi předky makaka nebo třeba šimpanze by bylo velice mylné. Vše se má totiž tak, že jak lidské pokolení, tak i druh např. goril má pouze „společného předka“. Oba druhy se následně v průběhu let vyvíjely a měnily odděleně. K mylnému přesvědčení mnohé jistě vede známé vyobrazení evoluce člověka, kde je v jedné řadě […]
od Matěj Soukup 15.1.2022 2.6tis
Japonský hrad Maruoka je jeden z mála, který si dodnes zachoval svou tradiční podobu. Postaven byl v roce 1576 poblíž města Sakai na severním pobřeží Japonska. Hrad vystavěný Shibato Katsutoyem však skrývá jedno děsivé tajemství. Podle legendy je pod jeho základy pohřbena chudá vdova. NUTNOST OBĚTI PRO BOHY Traduje se, že když se Katsutoyo v […]