30. listopadu 1989: V Belgii začíná série pozorování UFO ve tvaru trojúhelníku. Postupně ho spatří 30 různých skupin svědků.
Domů     Tajemná zeď Ahu Vinapu na Velikonočním ostrově: Kdo ji postavil?
Tajemná zeď Ahu Vinapu na Velikonočním ostrově: Kdo ji postavil?
od 5.1.2022
3.2tis
Ahu Vinapu architektonickou vyspělostí své konstrukce značně převyšuje ostatní podobné platformové zdi na ostrově. Foto: Jorge Morales Piderit / Creative Commons – CC0
350
SDÍLENÍ
3.2tis
ZOBRAZENÍ

Byli Evropané opravdu prvními mořeplavci, nebo vody oceánů brázdili ještě před dobyvateli ze starého kontinentu velikáni zámořských civilizací? Na Velikonočním ostrově stojí tajemná zeď Ahu Vinapu.

Pokud byste kolem ní prošli v Jižní Americe, zřejmě by vás nikterak neudivila…

Ahu Vinapu architektonickou vyspělostí své konstrukce značně převyšuje ostatní podobné platformové zdi na ostrově. Foto: Jorge Morales Piderit / Creative Commons - CC0 Je těžké uvěřit tomu, že by ostrované bez jakéhokoliv cizího impulsu vynalezli stejnou stavební techniku jako vzdálená incká civilizace. Na druhou stranu ovšem nemáme žádné důkazy o tom, že by k nějakému kontaktu mezi Inky a obyvatelstvem Velikonočního ostrova skutečně došlo. Foto: Jorge Morales Piderit / Creative Commons - CC0 Vše do sebe skvěle zapadá... Foto: Signalhead / Creative Commons - CC BY-SA 3.0

Je totiž vybudována v nezaměnitelném stylu incké architektury. Jenže co dělá taková památka na Velikonočním ostrově daleko v Tichém oceánu?

reklama

Má skutečně něco společného s dávnými Inky, nebo jde o shodu čistě náhodnou?Platformová zeď Ahu Vinapu v minulosti sloužila jako podstavec pro jednu z dnes již padlých soch moai. Ahu Vinapu na první pohled poutá pozornost svou jinakostí.

Zdá se, jako by sem ani nepatřila.

Při bližším ohledání této stavby zjistíme, že je nápadně podobná typické architektuře starých Inků, jejíž perfektní ukázky dodnes udivují v proslulé incké pevnosti Sacsayhuamán, nebo v ulicích někdejšího hlavního města inckého impéria Cusca. Co ale dělá na Velikonočním ostrově?

Ahu Vinapu je složena z pečlivě opracovaných a přesně do sebe zapadajících kamenů sopečného původu, které při sobě i bez použití jakéhokoliv spojovacího materiálu drží již po celá staletí. Stejné stavební postupy přitom používali právě staří Inkové. V podstatě jediný rozdíl mezi zdmi stavěnými Inky a Ahu Vinapu je v materiálu.

Vše do sebe skvěle zapadá... Foto: Signalhead / Creative Commons - CC BY-SA 3.0
Vše do sebe skvěle zapadá… Foto: Signalhead / Creative Commons – CC BY-SA 3.0

ZA VŠÍM HLEDEJ INKY

Již víme, že konstrukce Ahu Vinapu silně připomíná postupy výjimečného stavitelského umění Inků. Otázkou ovšem je, kde se něco takového vzalo na Velikonočním ostrově, který je od pobřeží bývalé mocné jihoamerické říše vzdálen na téměř 4000 kilometrů.

reklama

Podle oficiální historie by Inkové a obyvatelé Velikonočního ostrova neměli mít ani tušení o své vzájemné existenci, neboť je od sebe dělil nepřekonatelný oceán. Kameny v této podivné zdi navíc vypadají, jako by byly opracovány kovem.

Na Velikonočním ostrově však nebyly nalezeny žádné pozůstatky po metalurgické výrobě. Můžeme tedy skutečně uvažovat o tom, že zeď nebyla postavena ostrovany, ale nějakými cizinci zdaleka?

Pokud přistoupíme k úvahám o tom, že by se na budování Ahu Vinapu na Velikonočním ostrově podílel kdokoliv zvenčí, nutno samozřejmě uznat, že by se na odlehlý ostrov musel nějak dopravit.

To by logicky podporovalo hypotézu předkolumbovských mořeplavců z amerického kontinentu. Vzhledem k architektuře diskutované zdi a poloze ostrova na mapě světa se pak zdá, že by těmito mořeplavci mohli být právě Inkové.

Je těžké uvěřit tomu, že by ostrované bez jakéhokoliv cizího impulsu vynalezli stejnou stavební techniku jako vzdálená incká civilizace. Na druhou stranu ovšem nemáme žádné důkazy o tom, že by k nějakému kontaktu mezi Inky a obyvatelstvem Velikonočního ostrova skutečně došlo. Foto: Jorge Morales Piderit / Creative Commons - CC0
Je těžké uvěřit tomu, že by ostrované bez jakéhokoliv cizího impulsu vynalezli stejnou stavební techniku jako vzdálená incká civilizace. Na druhou stranu ovšem nemáme žádné důkazy o tom, že by k nějakému kontaktu mezi Inky a obyvatelstvem Velikonočního ostrova skutečně došlo. Foto: Jorge Morales Piderit / Creative Commons – CC0

INDICIE V LEGENDÁCH

Existují legendy o tom, že jeden z inckých vládců, Tupac Yupanqui (1471–1493), uspořádal za svého života odvážnou námořní výpravu do Tichého oceánu. Vyplout na ni měly relativně primitivní čluny s posádkou čítající úctyhodných 20 000 mužů.

Na konci jejich nebezpečného počinu údajně stál objev dvou ostrovů pojmenovaných Ninachumbi a Auachumbi.

O této zvláštní události se ve svém díle zmiňuje například významný raně novověký badatel a spisovatel Pedro Sarmiento de Gamboa (1532–1592) či duchovní Miguel Cabello Valboa (1535–1608).

reklama

Někteří historici, například uznávaný peruánský expert na Inky José Antonio del Busto Duthurburu (1932–2006), podporují teorii, že legenda o úspěšné oceánské výpravě Tupaca Yupanqui se zakládá na skutečných událostech.

Ony dva ostrovy (Ninachumbi a Auachumbi), které jeho muži údajně objevili, leží v Polynésii. Mohl by jedním z nich být právě ostrov dnes známý jako Velikonoční?

O této hypotéze je přesvědčen i slavný norský experimentální archeolog a antropolog Thor Heyerdahl (1914–2002).

Del Busto Duthurburu se po stopách domnělé incké výpravy vydal až do Polynésie a zjistil, že na ostrově Mangareva a na rajském souostroví Markézy existuje legenda o králi jménem Tupa, který přišel z moře na vorech nesoucích zlato, stříbro, keramiku a textil.

Mohl být oním mužem z legendy právě smělý Inka Tupac Yupanqui? Sváděla by k tomu i zarážející podobnost jmen obou postav.

Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od 29.11.2022 1.3tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112
od 28.11.2022 2.0tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce poz
od 28.11.2022 2.2tis
Vůdce nacistického Německa Adolf Hitler patří k natolik démonickým postavám naší historie, že když 30. dubna 1945 obletí svět zpráva o jeho sebevraždě, odmítá jí řada lidí uvěřit. Mohl Hitler svoji smrt skutečně jen předstírat? A kam by se dle konspiračních teorií vypařil? Dva týdny po smrti Adolfa Hitlera (1889–1945) vyplouvá z německého přístavu několik
od 27.11.2022 2.1tis
V oboru kryptozoologie jsou tyto pojmy notoricky známé. Někteří lidé se domnívají, že jde o jednoho tvora, jen pokaždé jinak pojmenovaného, jiní soudí, že jde o vícero rozdílných tvorů.     Podle popisů svědků se jejich výška pohybuje v rozmezí 2–3 metry a mohou prý vážit zhruba 200 kg. Jejich chůze má být po dvou nohou, jen jsou trochu na
od 26.11.2022 3.3tis
I v dnešních turbulentních časech mohou lidé spoléhat na to, že až bude nejhůře a zálohy na energie jim budou bezostyšně okupovat rodinný rozpočet, z hory Blaník jim vyjede na pomoc rytířské vojsko. Ovšem, aby se pak nedivili, když místo rytířů v brnění, jim na domovní zvonek zazvoní skupinka rozšafných druidů! Památná hora Blaník není pověstná záv