26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Neobjasněné události
Tajemné bedny šlechtice Jiruše mohou být otevřeny až roku 2101
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 19.1.2022
3.4tis
Otevření beden se bohužel nedožijeme… ILUSTRAČNÍ FOTO: Pixabay
365
SDÍLENÍ
3.4tis
ZOBRAZENÍ

V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.

Otevření beden se bohužel nedožijeme... ILUSTRAČNÍ FOTO: Pixabay Co ukrývají tajemné bedny? Foto: Pixabay Veřejnost se dokonce mohla účastnit ankety, zda bedny skenovat a pokusit se zjistit alespoň část obsahu. Většina lidí byla proti. ILUSTRAČNÍ FOTO: Pixabay

Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz důvod? Jméno Bohuslava Jiruše (1841–1901) by dnes zřejmě upadlo v zapomnění.

Tento svědomitý vědec a filantrop je sice významnou postavou v kruzích lékařských a přírodovědných, ovšem takových zná naše historie mnoho. Jiruš se však do povědomí veřejnosti zapisuje ryze specifickým způsobem.

Nesmírný zájem budí dvě dřevěné, zinkovým plechem vyložené bedny o rozměrech zhruba 1,2 x 0,8 x 0,69 metru, které odkazuje po své smrti Národnímu muzeu s tímto dodatkem: „Společnost Musea království Českého musí se zavázati, že bedny ty na bezpečném místě dvě stě (200) let bude uzavřeně chovati, a přesně po 200 letech je dá u přítomnosti komise výborem ustanovené otevříti.“ Jeho požadavek je splněn.

Bedny jsou od roku 1902 skutečně zapečetěné a podněcují nesmírnou zvědavost. Jaké poklady mohou ukrývat?

Co ukrývají tajemné bedny? Foto: Pixabay

CO PŘIVEZL Z CIZINY

Bohuslav je vášnivý cestovatel. Za svůj život procestuje Evropu, pobývá na Balkáně, v bývalé Jugoslávii, ale rovněž v Alžírsku a Tunisku a na Špicberských ostrovech v Severním ledovém oceánu.

Když umírá, je mu teprve 60 let. Svoji pozůstalost, stejně jako finance, odkazuje Jiruš svým blízkým: sestře, příteli, služebným, kolegovi či některým institucím. Objevuje se mezi nimi navíc i jméno ženy, o níž historikové nic nevědí.

Doživotní peněžní rentu zůstavuje ženě jménem Theresie Jančičová, která měla žít v Mariboru (dnešní Slovinsko). Co se týče samotných beden, Jiruš ustavuje, že předměty, jež do nich mají být uloženy, musí vybrat speciální komise.

Po jeho smrti valné shromáždění rozhodne, že závěť bude přijata, a v prosinci je vytvořen inventář jeho pozůstalosti. Dne 3. ledna 1902 se pak v Jirušově bytě schází komise, která má naplnit bedny a tím i poslední přání zesnulého.

Veřejnost se dokonce mohla účastnit ankety, zda bedny skenovat a pokusit se zjistit alespoň část obsahu. Většina lidí byla proti. ILUSTRAČNÍ FOTO: Pixabay

KDE JSOU OSOBNÍ DOPISY?

Mezi lidmi se, mimo jiné, objevují historky, že Jiruš nechal do beden zavřít svého soka v lásce. To bychom se však zřejmě až příliš vzdálili od pravdy. Šlechtic Jiruš je prý za svého života starý mládenec a všechen svůj život zasvětí práci a koníčkům.

Na druhou stranu, proč tedy ve své závěti odkázal tučnou sumu neznámé slečně Jančičové? Může snad mít více tajemství? Vzhledem k tomu, že Jiruš přikázal, aby bedny zasypali naftalínem, je pravděpodobné, že je tam také oblečení.

V bednách je určitě jeho fotografie, denní tisk se zprávou o jeho úmrtí a o konání pohřbu. Proč ale byly takové materiály zapečetěny a uloženy do muzea? Odpověď na otázku po účelu truhel je vzhledem k Jirušově povaze prostá.

Tento dlouholetý spolupracovník Národního muzea si je vědom ceny a zajímavosti historických předmětů. Ve své závěti uvádí: „Již krátká doba 50ti let, na která se pamatuji, naučila mne, že časem často i nejnepatrnější, i úplně bezcenné předměty nabývají alespoň pro sběratele ceny a zajímavosti, a myslím, že leckterý předmět, který by se po mé smrti zničil neb zahodil, časem ceny neb zajímavosti dosáhne.“ Právě proto údajně nechává zhotovit bedny, do nichž se pevně uzavřou artefakty z jeho doby, a budou tak uchráněny před možným zničením či odcizením.

Jak sám Jiruš dodává: „V nejhorším případu obdrží budoucí kulturní historik z toho jasnější obraz, jak se v druhé polovině 19tého století žilo a pracovalo, než z jakýchkoli spisů.“ Záměry ctihodného šlechtice jsou tedy zřejmě ryze vědecké, přesto se mu podařilo vytvořit pravděpodobně nejzajímavější záhadu současného Národního muzea. Přispívá k tomu i fakt, že bedny se nedají zrentgenovat…

Foto: PIXABAY
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 26.5.2022 538
Mořští lidé mají na jižním a jihozápadním pobřeží Kaspického moře dlouhou tradici. Pozorování jakéhosi mořského muže se začínají hojně objevovat hlavně na začátku tohoto tisíciletí. Jde o pouhou pověst, nebo skutečného tvora z masa a kostí?     Popis tvora, se kterým svědkové přicházejí, je vždy téměř shodný. Jde o stvoření podobné nepříliš vzrostlému člověku. […]
od Mirek Brát 25.5.2022 1.2tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.5tis
Padouch Joker patří k těm vůbec nejznámějším a zřejmě i nejoblíbenějším záporným postavám. Psychopatický klaun je někdy jen ztřeštěný a rozverný, jindy ale brutální, nemilosrdný a smrtící. A to možná i pro své představitele… Jokerova minulost je zahalena tajemstvím a jde o natolik složitou a rozporuplnou osobnost, že představuje obrovskou výzvu pro každého herce, který […]
od Dalibor Vrána 24.5.2022 2.0tis
Americký stát Arkansas je proslulý nádhernou přírodou. Majestátní hory, stříbřité řeky, hluboké jeskyně, horké gejzíry, to vše tu můžete najít. Lidé se zde rádi jen tak toulají a čekají, co je překvapí. Někdy to však může být i nadpřirozeno… Také dva chlapci z jihu Arkansasu, Paddjo a jeho mladší bratr, se rádi toulají přírodou. Vyrazí […]
od Jan Šedivý 22.5.2022 1.6tis
Nový zákon je z velké části postaven na myšlence, že se Spasitel opět vrátí. Druhý příchod bude znamenat celospolečenskou obrodu. Není tak překvapující, že se najde mnoho lidí, kteří sami sebe za Ježíše či Mesiáše považují. Krišna Venta Narozený jako Francis Herman Pencovic (1911–1958), se proslavuje v 40. až 50. letech minulého století. Na veřejnosti nosí jen róby, […]