Příběnice jsou zřícenina hradu, kterou najdeme v okrese Tábor. Hrad stál na výrazné ostrožně, obtékané meandrem řeky Lužnice, a to v nadmořské výšce 410 metrů. Vznikl přibližně v polovině 13. století. Jako jeho první majitel je znám Vítek z Prčic a jeho bratr Vok.

Nešťastné jeptišky

O Příběnicích se vypráví mnoho pověstí. Asi nejznámější z nich pojednává o strašidelném průvodu jeptišek. Podle ní kdysi na místě hradu stál ženský klášter.

Když prý husité hrad dobyli, jeptišky v hrůze před zneuctěním raději ze skály naskákaly přímo do řeky Lužnice. Ve výroční den jejich tragické smrti údajně hradem prochází průvod těchto jeptišek.

Jeptišky drží v rukou svíce a vystupují na skálu, kde kdysi dobrovolně ukončily svůj život. Nenašly snad doposud duše těchto nešťastnic svůj klid?

Přísně střežený poklad

Jako téměř na každém starobylém hradě, i na Příběnicích se má nacházet ukrytý poklad. Jednou prý dva muži, kteří tento poklad hledali, spatřili černou ovci, jež je oba dovedla k místu, kde se nacházel vchod do sklepení s pokladem.

Poklad střežili dva černí muži se širokými klobouky na hlavě a černý pes, který však hledačům nedovolil nic si z tohoto velikého pokladu odnést.

Když vyděšení muži utekli a nakonec ze sklepení i šťastně a bez jakékoli úhony vyvázli, objevila se černá ovce znovu a utíkala stále před nimi. Teprve na kraji lesa zmizela. Jeden z mužů prý z úleku onemocněl a nakonec i zemřel. Mohl snad hledače vyděsit nějaký astrální strážce pokladu?

Tajuplné Příběničky

Nedaleko této hradní ruiny se pak v dřívějších dobách vypínal dnes již zaniklý hrad Příběničky. Rovněž také i k Příběničkám se vztahuje mnoho legend a pověstí. Jedna z nich vypráví o místním hajném, který šel brzy ráno společně s pasákem dobytka na pastvu.

Najednou hajnému cestu zahradila záhadná postava, zahalená do šedivého závoje a opásaná bílou páskou. Když na ni však hajný promluvil, postava se vůbec nehýbala a ani nikterak jinak nereagovala. Dále mu jen mlčky stála přímo v cestě.

Hajný si ji prohlédl důkladněji a ke svému zděšení zjistil, že záhadné postavě chybí ruce i nohy. Hajný ztuhl hrůzou a nedokázal se ani pohnout. Když se po chvíli poněkud vzpamatoval a udělal krok stranou, postava mu opět zcela zastoupila cestu.

Stál tam tak prý údajně hodinu, s vyděšeným pasákem za zády. Pak se ozvalo kohoutí zakokrhání. V tu chvíli se šedivá postava skrčila a začala se postupně zmenšovat. Za chvíli byla již údajně malá asi jako zajíček a rychle zmizela v trávě.

Co za přízračné zjevení, které zmizelo s kohoutím kokrháním, mohlo oba muže tak vyděsit?