Nejsou to jen staré pověsti vyprávěné u ohně. Po celé naší republice stojí domy, statky a zámky, které mají pověst míst, kde se zjevují přízraky, ozývají nevysvětlitelné zvuky nebo se dějí podivné jevy. Zatímco historici většinou hledají racionální vysvětlení, záhadologové upozorňují, že některé lokality vykazují nápadně podobná svědectví po celé generace. A právě tato opakující se svědectví ud

Stínové bytosti, časové anomálie, děsivé přízraky a hrůzostrašný křik vycházející z hlubin temného lesa. Není to začátek hororového filmu, ale události, které popisují návštěvníci lesů, které jsou označovány jako nejděsivější na světě. Lidé bydlící v jejich blízkosti se jim i za bílého dne obloukem vyhýbají! Už jste o těchto lesích slyšeli? A odvážili byste se je navštívit? [gallery ids="17

Šumavskými lesy má od nepaměti kráčet vrásčitá žena ve vlčí kůži, s jeleními parohy a drápy místo nehtů. Jedni ji považují za krutého démona, druzí za dávnou ochránkyni hor. Její příchod prý ohlašuje války, nemoci a smrt. Skutečně si Swiza každoročně vybírá lidskou oběť – a proč bývá přirovnávána ke Krakonošovi? Mlha se zachytává mezi smrky a vítr mění praskání větví v kroky neviditelného p

Po smrti Petra Voka z Rožmberka se již více než čtyři století šíří pověsti o ztraceném pokladu, který měl být ukryt kdesi v jižních Čechách. Zlaté mince, šperky, vzácné listiny i rodové klenoty údajně zmizely beze stopy dříve, než slavný rod vymřel po meči. Hledači pokladů dodnes pročesávají okolí Třeboně, Českého Krumlova i Vyššího Brodu. Existoval však skutečně nějaký bájný poklad, nebo jde jen

Vrásčitá stařena z pohanských pověstí už dlouhá staletí chodívá po šumavských horách. Bývá oděná do vlčí kůže a na hlavě nosí jelení parohy a setkání s ní nevěští nic dobrého. Co je ale vlastně zač? Podle některých teorií je to démonická bytost, jiní v ní spatřují vzpomínku na pohanské šamanky. V počtu strašidel, přízraků a nadpřirozených bytostí mezi če

Je teplý večer a les Bor je již ponořen do tmy. Z dálky se ozývá praskání větviček a tlumené ženské hlasy. Dvě ženy se právě vracejí z budějovického kina domů do Branišova a vcházejí do lesa.  Najednou však jejich kroky znejistí. Padá na ně totiž podivná tísnivá atmosféra. Rozmýšlí se, jestli se raději mají vrátit, když vtom se zavlní větve keře rostoucíh

Stačí několik starých dopisů, trocha barokní fantazie a touha po tajemnu. Tak podle historiků vzniká legenda o Bílé paní, přízraku, který se po staletí toulá českými hrady a zámky. Jezuita Bohuslav Balbín propojí ve svých textech ducha bíle oděné ženy s osudem šlechtičny Perchta z Rožmberka. Jenže moderní historici upozorňují, že mnohé z příběhů stojí spíše na romantické představivosti než na

Česká krajina je doslova posetá místy, ke kterým se váže nějaký prastarý tajemný příběh či legenda. Mnoho takových pak souvisí s náboženskými zázraky – ať už jsou to mariánská zjevení nebo třeba zázračná uzdravení. Vydejte se spolu s námi za tajemstvím českých poutních míst. Co se na nich odehrálo? A lze se na nich i dnes dočkat něčeho tajuplného? [gallery ids="167708,167709,167710,167712,16771

České hrady nejsou jenom romantické kulisy historie. Na některých místech se podle pověstí a svědectví návštěvníků dodnes ozývají kroky v prázdných sálech, zhasínají svíce bez větru a ve sklepeních se objevují postavy, které tam rozhodně nemají co dělat. Mnohé příběhy strašidel vznikají jako paměť traumatu, když se v daném objektu stala nějaká dramatická událost, třeba někdo tragicky zemřel. Jd

Na českých hradech a zámcích se po staletí šeptá o tajemné Bílé paní, éterické postavě v dlouhém šatu, která se zjevuje v tichých chodbách i zámeckých komnatách. Někdy varuje před neštěstím, jindy jen tiše bloudí minulostí. Kde ji můžete „potkat“ i dnes? Na jihočeském hradě Rožmberk má Bílá paní své nejslavnější působiště. Legenda ji spojuje s Perchtou z Rožmberka, šlechtičnou, která prožila ne