Nemusíte čekat na půlnoc ani vyrážet na opuštěný hřbitov. Duchové mají v Česku adresy, které se dědí z generace na generaci. Nejčastěji se zabydlují na hradech a zámcích, kde po nich zůstávají příběhy o bílých paních, tajemných šlechticích, dětech i tragicky zemřelých. Některá místa přitom působí tak ponurým dojmem, že člověku ani příliš nevadí, když si při prohlídce raději rozsvítí. Když se ře

Šumava umí být krásná až k neuvěření. Jenže stačí, aby se setmělo, zvedla se mlha a mezi stromy se ozval neznámý zvuk, a stejný les najednou působí úplně jinak. Po generace se tu vyprávějí příběhy o divokých lovcích, bytostech ukrytých v korunách stromů, bludičkách i jezerech, která prý dokážou pohltit člověka. Které šumavské pověsti nahánějí největší hrůzu? Představte si, že kráčíte Šumavou kr

Na jižním okraji Prahy naproti obci Zbraslav leží pozůstatky keltského hradiště Závist, ve své době největšího oppida v Čechách. Místo dnes pokrývá les, zbytky po kdysi monumentálním hradišti jsou ale v terénu patrné stále. Co dalšího tu po Keltech zůstalo? Prozkoumejte to spolu s ENIGMOU! Na vrch Hr

Nejsou to jen staré pověsti vyprávěné u ohně. Po celé naší republice stojí domy, statky a zámky, které mají pověst míst, kde se zjevují přízraky, ozývají nevysvětlitelné zvuky nebo se dějí podivné jevy. Zatímco historici většinou hledají racionální vysvětlení, záhadologové upozorňují, že některé lokality vykazují nápadně podobná svědectví po celé generace. A právě tato opakující se svědectví ud

Stínové bytosti, časové anomálie, děsivé přízraky a hrůzostrašný křik vycházející z hlubin temného lesa. Není to začátek hororového filmu, ale události, které popisují návštěvníci lesů, které jsou označovány jako nejděsivější na světě. Lidé bydlící v jejich blízkosti se jim i za bílého dne obloukem vyhýbají! Už jste o těchto lesích slyšeli? A odvážili byste se je navštívit? [gallery ids="17

Šumavskými lesy má od nepaměti kráčet vrásčitá žena ve vlčí kůži, s jeleními parohy a drápy místo nehtů. Jedni ji považují za krutého démona, druzí za dávnou ochránkyni hor. Její příchod prý ohlašuje války, nemoci a smrt. Skutečně si Swiza každoročně vybírá lidskou oběť – a proč bývá přirovnávána ke Krakonošovi? Mlha se zachytává mezi smrky a vítr mění praskání větví v kroky neviditelného p

Po smrti Petra Voka z Rožmberka se již více než čtyři století šíří pověsti o ztraceném pokladu, který měl být ukryt kdesi v jižních Čechách. Zlaté mince, šperky, vzácné listiny i rodové klenoty údajně zmizely beze stopy dříve, než slavný rod vymřel po meči. Hledači pokladů dodnes pročesávají okolí Třeboně, Českého Krumlova i Vyššího Brodu. Existoval však skutečně nějaký bájný poklad, nebo jde jen

Vrásčitá stařena z pohanských pověstí už dlouhá staletí chodívá po šumavských horách. Bývá oděná do vlčí kůže a na hlavě nosí jelení parohy a setkání s ní nevěští nic dobrého. Co je ale vlastně zač? Podle některých teorií je to démonická bytost, jiní v ní spatřují vzpomínku na pohanské šamanky. V počtu strašidel, přízraků a nadpřirozených bytostí mezi če

Je teplý večer a les Bor je již ponořen do tmy. Z dálky se ozývá praskání větviček a tlumené ženské hlasy. Dvě ženy se právě vracejí z budějovického kina domů do Branišova a vcházejí do lesa.  Najednou však jejich kroky znejistí. Padá na ně totiž podivná tísnivá atmosféra. Rozmýšlí se, jestli se raději mají vrátit, když vtom se zavlní větve keře rostoucíh

Stačí několik starých dopisů, trocha barokní fantazie a touha po tajemnu. Tak podle historiků vzniká legenda o Bílé paní, přízraku, který se po staletí toulá českými hrady a zámky. Jezuita Bohuslav Balbín propojí ve svých textech ducha bíle oděné ženy s osudem šlechtičny Perchta z Rožmberka. Jenže moderní historici upozorňují, že mnohé z příběhů stojí spíše na romantické představivosti než na