„Prostě kameny. Byly tady, jsou a budou. K čemu je nějaké zkoumání?“ zřejmě tak nějak se na podivné kamenné řady na náhorní plošině Rovina nad Kounovem poblíž Rakovníka dívají skeptici.

Záhadologové naopak už desítky let spřádají více či méně uvěřitelné teorie k čemu mohly sloužit. Hypotéz je hodně, věrohodná odpověď přesto stále schází.

Zvláštně rozmístěné kameny objevuje v roce 1934 mladý učitel Antonín Patejdl z nedaleké obce Kounov na Rakovnicku. Když si se zaujetím prohlíží záhadné balvany, zjistí, že podobných řad je v lese celkem čtrnáct!

Vzdálenost mezi nimi kolísá přibližně mezi 11 a 18 metry. Jsou souběžně vyrovnány severojižním směrem. Od té doby nedopřávají tzv. kounovské řady klidný spánek odborníkům různých profesí, amatérským nadšencům, vědcům i záhadologům.

V seznamu nemovitých památek jsou zapsány jako kultovní místo, někdy bývají považovány za pravěkou observatoř, přistávací plochu nebo závodiště. Kdo je sem tedy navezl a za jakým účelem? A kdy to vlastně bylo?

Sloužily k dávným obřadům?

Kounovský učitel Patejdl publikuje v roce 1934 text o svém objevu v regionálním vlastivědném sborníku Krajem Lučanů a vyjádří názor, že jde o mimořádnou památku z pravěku. Nemá však v ruce nic, co by jeho názor podpořilo.

Zakládá ho pouze na blízkosti pravěkého hradiště. V té době se objeví také domněnka, že by mohlo jít o dávné koňské závodiště, na kterém mezi sebou soupeřili zástupci okolních vesnic při obřadech na počest slunce.

Problém je však v rozdílných parametrech kamenných řad a jejich počátku i ukončení prudkým svahem.

To, že kameny mají co do činění se sluncem, je však představa, která se zachovala do dnešních dnů a považuje se za jedno z nejvíce přijatelných vysvětlení původního účelu této stavby.

Kameny jsou však tvořeny typem křemence, jenž se na náhorní plošině vůbec nevyskytuje! Balvany sem tedy musely být přemístěny z údolí. Jejich doprava na místo by ovšem byla kvůli strmým svahům obtížná i v současnosti!

Naši předkové se tedy nejspíš opravdu pořádně nadřeli, než je sem dostali. Jaký důvod je k podobnému úsilí vedl?

V hlavní roli slunce

Původní účel kounovských řad dodnes neznáme. Daleko od pravdy ale nebudeme, pokud řekneme, že motivace našich předků pro jejich vytvoření musela být opravdu silná.

Proto se kamenné řady považují nejčastěji za dávnou astronomickou observatoř, která pomáhala určovat roční období. Jsou totiž možná součástí komplexu podobných, lidskýma rukama vytvořených kamenných staveb, které se nacházejí v okolí.

Patří sem kamenné kruhy u obce Hředle, Nečemické kamenné řady, kameny u vrchu Špičák a kamenné seskupení poblíž obce Kluček. S touto myšlenkou přichází Jaroslav Helšus, spoluautor knihy Kamenné otazníky aneb megality v Čechách.

„Je to přesná linie, která odpovídá západu slunce při letním slunovratu,“ píše badatel. Jde tedy skutečně o jakýsi pravěký kalendář?

Několikrát se objevila také domněnka, že kounovské řady jsou pozůstatkem rozsáhlého kultovního areálu, jehož součástí bylo rovněž obětiště. Některé kameny prý vykazují změny, které by mohl způsobit opakovaný vysoký žár!

Pokud by tomu tak bylo, mohl by být oheň z obětní hranice jediným zdrojem tak vysokých teplot?

Přistávací plocha pro mimozemšťany?

Někteří ufologové jsou přesvědčeni, že obrovská rovná plocha, dříve nekrytá lesním porostem, by byla ideální přistávací dráhou pro mimozemská plavidla. Kamenné řady mohly fungovat jako určitá naváděcí zařízení. Zejména, pokud by v nich byly zapáleny ohně.

A samotné motory kosmických lodí by jistě také vydávaly velký žár. Zajímavá je i hypotéza, která tvrdí, že pod kameny byl ukládán popel zemřelých. Neobstála však teorie o tom, že kameny byly vyházeny z jednotlivých polí na náhorní plošině.

Pamětníci totiž vzpomínají, jak na polích sbírali menší kameny a odnášeli je právě mezi tyto velké. Dá se tak říct, že zatím tápeme. Jak v původním účelu kamenných kamenů, tak v jejich stáří. Zatím je nedokázali určit ani archeologové, ani pylová analýza.

Kounovské kamenné řady si tak zatím navzdory všem výzkumům a bádáním uchovávají své tajemství.