Starověcí geografové v Řecku a Římě běžně používali zeměpisný název Rifeské hory. Antické říše padly, ale Rifeské hory se objevovaly i na středověkých mapách. Moderní věk ovšem nedokázal zcela přesně ztotožnit Rifeské hory s žádnou konkrétní lokalitou? Existovalo takové pohoří?
Pro antiku byly Rifeské hory hranicí tehdy známého světa. Podle popisu starověkých geografů se nacházely přibližně v oblasti řeky Volhy v současném Rusku. Později se přidaly hypotézy, že Rifeské hory by snad mohly být pohořím Ural.
Ze Země až na Měsíc
Jak si lidé v minulosti představovali Rifeské hory? Antičtí a středověcí autoři je považovali za velmi chladnou a nevlídnou oblast. Na jejich vrcholech prý ležel věčný sníh, pramenit zde měly velké řeky.
Mytické pohoří bylo inspirací i pro astronomy při vytváření mapy Měsíce. Jaké bylo předpokládané osídlení pohoří?
Zde se objevuje další záhada, jako by nestačilo, že samotné pohoří balancuje na hranici reality a mýtu. S Rifeskými horami je totiž spojována i existence záhadného humanoidního tvora označovaného jako almas.
Ztracená populace neandrtálců?
Tato stvoření jsou stále součástí folklorních legend. V šedesátých letech minulého století byla v bývalém Sovětském svazu formulována hypotéza, že tvorové almas jsou ve skutečnosti izolovanou populací neandrtálců, která přežila kdesi na východ od Uralu.
K objasnění této záhady byla zorganizována i vědecká expedice, vrátila se ovšem s nepořízenou. Další pátrání probíhalo o třicet let později.
Během něho se podařilo získat několik vzorků biologického materiálu – vlasů. Expertizy ale ukázaly, že se jedná o chlupy medvěda hnědého. Rifeské hory s údajnou populací tvorů almas zůstávají i nadále geograficko-antropologickou záhadou.
