21. září 1921: Expedice na Mount Everest vedená anglickým důstojníkem Charlesem Burym údajně na vlastní oči spatří yettiho.
Domů     Tajemné sochy na Velikonočním ostrově: Kdo je vlastně postavil?
Tajemné sochy na Velikonočním ostrově: Kdo je vlastně postavil?
od 15.5.2024
2.8tis
Slavné sochy moai se prý podobají jihoamerickým indiánům, foto Ian Sewell / Creative Commons / CC BY 2.5

Záhadami opředený Velikonoční ostrov se nachází ve východní části Polynésie na jihu Tichého oceánu. Známý je především díky svým monumentálním kamenným sochám zvaným moai. Kdo je postavil?

Výsledky výzkumu zaměřeného na tuto otázku celou záležitost neuvěřitelně zamotaly!

Slavné sochy moai se prý podobají jihoamerickým indiánům, foto Ian Sewell / Creative Commons / CC BY 2.5 Jak se na Velikonoční ostrov dostaly sladké brambory? Foto Prosperosity / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Jak se na ostrov dostali jeho obyvatelé a odkud, je stále nejasné, foto Louis Choris / Creative Commons / Volné dílo

Velikonoční ostrov objeví v roce 1722 posádka holandského admirála Jacoba Roggeveena (1659–1729). Narazí zde na přibližně 3000 obyvatel žijících tradičním způsobem života.

Majestátní sochy zdobící povrch ostrova vyvolají přesvědčení, že na něm v minulosti možná žílo mnohem více lidí. Jaký byl jejich původ?

SPOLEČNÉ GENY

První osídlení Velikonočního ostrova (v domorodém jazyce Rapa Nui – pozn. red.) datují archeologové do roku 300 našeho letopočtu. Někdy v té době se sem měli dostat lidé, jimž se podařilo na vorech či kánoích přeplout Tichý oceán.

Vědci se dodnes přou o to, zda šlo o Polynésany, či obyvatele Jižní Ameriky. Možné je klidně oboje. Jako první prý do slavné lokality dorazili lidé z Markézských ostrovů.

Norský badatel a mořeplavec Thor Heyerdahl (1914–2002) tvrdí, že sousedy těchto osadníků byli kolonisté z Jižní Ameriky. Důkazem má být jistá podobnost soch na ostrově s vzezřením některých jihoamerických národů.

„Na ostrově se také odnepaměti pěstují sladké brambory pocházející z amazonské oblasti. Je velice nepravděpodobné, že by sem semena zavál na tak obrovskou vzdálenost vítr, a proto soudím, že je s sebou přivezli lidé,“ uvádí Heyerdahl.

Někteří badatelé předpokládají, že se lidé z Velikonočního ostrova někdy mezi lety 1300 a 1500 smísili s původními obyvateli Jižní Ameriky. Mají tedy společné geny?

Jak se na Velikonoční ostrov dostaly sladké brambory? Foto Prosperosity / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Jak se na Velikonoční ostrov dostaly sladké brambory? Foto Prosperosity / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

JAKÁ JE PRAVDA?

Otázkou původu prvních obyvatel ostrova se zabývá také studie zveřejněná v časopise Current Biology, během níž vědci prozkoumali ostatky několika lidí z Velikonočního ostrova z 15., 16. a 19. století.

„Naše studie ukázala, že neexistuje žádný jednoduchý scénář výměny populací a migrace mezi Rapa Nui a Amerikou, bez ohledu na to, co naznačovali archeologové, historici, genetici i dobrodruzi,“ říká archeoložka Cat Jarman z Univerzity v Bristolu ve Velké Británii.

Badatelé prý v genetické výbavě lidí z ostrova nenalezli žádné příměsi původních obyvatel Ameriky. Jsou tedy předcházející teorie o indiánských kolonistech mylné?

Antropolog Lars Fehren-Schmitz z Kalifornské univerzity v Santa Cruz je přesvědčen, že to není možné takto jednoznačně říct. Je fakt, že například výše zmíněné pěstování sladkých brambor na ostrově vyvolá spoustu otázek. Jaká je tedy pravda?

Jak se na ostrov dostali jeho obyvatelé a odkud, je stále nejasné, foto Louis Choris / Creative Commons / Volné dílo
Jak se na ostrov dostali jeho obyvatelé a odkud, je stále nejasné, foto Louis Choris / Creative Commons / Volné dílo
Foto: Creative commons
Související články
od 20.9.2026 5.0tis
Indiáni bojující za vlastní zemi, tvrdě pracující zemědělci, honáci dobytka, stavitelé železnice a množství ozbrojených band i strážců zákona. Období amerického Divokého západu je dodnes plné legend, mýtů a nejednoznačných historických osobností i událostí. Jaké záhady související s tímto chaotickým obdobím se dodnes nepodařilo rozluštit? [gallery ids="132994,132993,132992,132991,132990,132
od 19.9.2026 5.7tis
Srdeční pulz je mnohem víc než známka toho, že jsme naživu. V tradiční medicíně Dálného i Blízkého východu z něj prý léčitelé umí vyčíst zásadní informace o stavu vnitřních orgánů a odhalit zdravotní problémy dříve, než se vůbec projeví. Stačí jim k tomu údajně jen několik okamžiků a zkušené prsty položené na správném místě. Jak pulzní diagnostika funguje? A je vůbec spolehlivá? [gallery ids="1
od 18.9.2026 2.9tis
Noc, mlha nad Dyjí a mezi rozpadajícími se zdmi se objeví žena v bílých šatech. Pláče a vedle ní sedí černý pes. Tak vypráví jedna z nejpůsobivějších pověstí o Cornštejně. Za příběhem nešťastné ženy se přitom skrývá skutečná a mimořádně tvrdá historie. Hrad více než deset měsíců odolává vojsku krále Jiřího z Poděbrad a nakonec nepadá pod děly, ale hladem. A právě v tomto okamžiku se rodí legenda,
od 17.9.2026 3.3tis
Evita je dnes považována za jednu z nejvýznamnějších žen světové politiky. Její životní osudy jsou ale obestřeny také celou řadou dosud nevyjasněných otázek... První dáma Argentiny Eva María Duarte de Perón, známější jako Evita (asi 1919–1952), prochází ulicemi Buenos Aires. Náhle před sebou spatří starší vrásčitou ženu trpící leprou (infekčním onemocnění
od 16.9.2026 3.5tis
Wilhelm König nachází v roce 1938 v pouštních ruinách několik tzv. bagdádských baterií. To, jak podivuhodný nález se mu podařilo uskutečnit, však zjišťuje až po čase. O co vlastně jde? Archeolog objeví zvláštní malé objekty podobné hliněným vázám. Jenže zátka jinak obyčejné hliněné nádoby je propíchnuta měděným drátem. Uvnitř je navíc umístěna zkorodovaná
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz