Okolo Chetitů se do současnosti točí velké množství záhad s nejasnou odpovědí. Je zajímavé, že v jejich případě nemáme jasno ani o jejich původu, ani o jejich definitivním konci. Jak mohla tak pokročilá civilizace zanechat tak málo?

Kolébku tohoto úchvatného národa bychom hledali jen stěží. Přesto víme, že se rozhodně nejednalo o druhořadou civilizaci, nýbrž právě naopak.

Chetité byli vyspělým národem, disponujícím nejen důmyslným obranným systémem a silnou armádou, ale i kanalizacemi a vodovodním potrubím.

V dobách největšího rozkvětu civilizace Chetité směle konkurovali egyptské říši. Právě s ní se později vrhli do vleklé války v jejímž rámci došlo k jedné z nejslavnějších starověkých bitev – u u Kadeše roku 1274 př. n. l.

Jenže právě v době, kdy byla tato civilizace na vrcholu své moci náhle upadla v zapomnění.

Vyhladila ji nějaká konkurenční mocnost, nebo stojí za jejím náhlým zmizením něco zcela jiného? Odborníkům v pátrání po okolnostech chetitské zkázy měly napomoci nalezené písemnosti, ze kterých dnes umí pověřenci číst díky usilovné práci mezinárodně uznávaného českého klínopisce a orientalisty Bedřicha Hrozného (1879 – 1952).

Ani písemnosti však nepřinesly jasná vysvětlení a opět tedy nezbývá, než přijmout za svou jednu z mnoha teorií. Někteří odborníci se domnívají, že za zánikem chetitské říše stojí Nomádi.

Oponenti ovšem argumentují značnou technologickou nadřazeností Chetitů nad těmito kočovníky, kvůli které by se Nomádi pravděpodobně rozbily o chetitské hradby jako voda o skálu. Další možnou teorií je občanský konflikt, kdy by se chetitští bratři vyvraždili mezi sebou, hromadný útěk a záměrné zapálení chetitských měst při úprku před něčím/někým či teorie o zdrcujícím útoku národů, úzce spolupracujících s Egypťany.

Kde je pravda? Ta je stále ve hvězdách. Nebo možná zůstává skryta v nějakém z mnoha nalezených chetitských dokumentů, které se ještě stále luští a ve kterých může být o náhlém konci této pokročilé civilizace byť jen malá zmínka.