Anglický učenec a okultista John Dee se může chlubit mnoha záhadnými artefakty. Obsidiánovým zrcadlem počínaje a křišťálovou koulí, jíž je prý možné nahlížet do budoucnosti, konče.

Údajně také vlastní grimoár nazývaný Soyga. „Je to jen mýtus,“ tvrdí ovšem vědci. Mají pravdu? Skutečně kniha nikdy nespatřila světlo světa?

Nelze se ani divit, že řada lidí existenci Soygy dlouho zpochybňuje. Dílo totiž mělo obsahovat zaklínadla, seznamy démonů, rodokmeny andělů i návody, jak navázat kontakty s jinými sférami či jak mluvit s mrtvými.

Podezřelé bylo i to, že prý rukopis zmizel neznámo kam krátce po smrti Johna Dee (1527–1608). V roce 1994 ovšem pro mnoho odborníků přišel šok.

Historička Deborah Harkness, píšící o slavném okultistovi dizertační práci, si řekla, že zkusí štěstí a grimoár vypátrá. Vydala se do Britské knihovny v Londýně a na první pokus uspěla.

„Knihu nemohl po staletí nikdo najít proto, že nebyla v archivu vedena jako Soyga ale pod alternativním názvem Aldaraia,“ vysvětluje záhadolog Paul Seaburn. Záhy se díky tomu podaří v archivech Oxfordské univerzity objevit druhý exemplář. Co se v nich píše?

Zašifrovaný text

Zamyšlený John Dee si přejede po dlouhém bílém vousu a pak přistoupí ke své skvostné knihovně. Ta ve své době patří k největším v Evropě. Najít je v ní možné přes tři tisíce svazků. Nechybí mezi nimi temné grimoáry, deníky mágů ani rukopisy, obsahující kouzla.

Dee z knihovny samozřejmě vytáhne Soygu. Kniha mu totiž nedá spát. Je napsána latinkou a tak by neměl být problém si ji přečíst. Ale je!

„Spis, mající zhruba 40 tisíc písmen, nedává při klasickém čtení zleva doprava smysl. Je zřejmě zašifrovaný,“ míní publicista Nick Pelling. Od původního vlastníka ovšem Dee ví, že text skrývá hluboké magické poselství. Mají v něm být informace také o Adamově pobytu v Rajské zahradě.

Pomoc hledá u andělů

Potemnělou místností se rozléhají podivná slova. Grimoáru se Dee rozhodne přijít na kloub prostřednictvím seance. Při ní uvede svého pomocníka Edwarda Kelleyho (1555–1597) do transu.

Bezuchý okultista se v něm následně odebere do jiných sfér, v nichž naváže spojení s archandělem Urielem. „Je pravda, že Soyga pojednává o tom, co v Edenu vyjevili Adamovi andělé?“ ptá se Kelley cheruba. Ten mu odpoví, že ano. „Jak ale grimoár číst?“ chce vědět Deeho pomocník.

Odpověď ho vůbec nepotěší. „Tajemství knihy zná jen archanděl Michael,“ dozvídá se. Dee se samozřejmě záhy snaží navázat spojení s nejznámějším serafem. Jenže selže. A je tomu tak i při dalších pokusech. Knihu proto nikdy nerozluští.

Psaná odzadu

Matematik Jim Reeds si znovu a znovu prohlíží stránky Soygy. Do luštění tajemného grimoáru se nedlouho po objevení jeho dvou exemplářů pustí řada vědců.

Úspěšní jsou ale jako Dee. Teprve až kryptolog Jim Reeds slaví alespoň částečný sukces. Podaří se mu totiž vytvořit algoritmus, podle něhož byly tabulky s písmeny sestavovány.

Zjistí tak, že se v Soyze píše o zaklínadlech, magii, astrologii, identifikaci démonů i serafů. Vlastní obsah knihy se mu ovšem také nepodaří rozluštit.

„Z toho mála, co se povedlo dešifrovat, to vypadá, že některá latinská slova jsou psaná odzadu,“ upozorňuje Seaburn. Podle některých tak rukopis souvisí s židovským mystickým učením – Kabalou.

Pokud budeme číst pozpátku název díla, tak nám vyjde Agios, což v řečtině znamená svatý.