Mezi lokality, které jsou spojovány s řádem Chudých rytířů Krista a Šalamounova chrámu, patří obec Vyskytná na Jihlavsku. K hypotéze o zdejší přítomnosti templářů vedou pověsti, ale i mnohem pádnější stopy.
Temnou chodbu osvětluje oheň z několika loučí. V rukou je drží vesničané, kteří postupují záhadným podzemním prostorem. „Pojďte se podívat, co jsem našel!“ křičí nejodvážnější muž, kráčející vpředu.
Chodbu totiž náhle uzavírají mohutné dveře, zdobené kováním a podivnými reliéfy. Mezi nimi nevolníci z Vyskytné na Jihlavsku poznávají dva rytíře sedící na jednom koni a souměrné reliéfy překrásné lilie.
Naznačují symboly přítomnost rytířsko-mnišského řádu, který byl v říjnu 1307 rozpuštěn na příkaz chamtivého francouzského krále Filipa IV. Sličného (1268–1314)? Tedy záhadných templářů?
Podle pověstí se lidé z vesničky na Vysočině za tajemné dveře nikdy nedostali. Jejich další pátrání prý překazil příkaz šlechtické vrchnosti z Pelhřimova, která jim poručila zatarasit vchod do podzemí.
Avšak podle jiné verze příběhu se měla chodba vždy přes noc sama záhadně zavalit. Může být na zvěstech o templářských chodbách zrnko pravdy?
Stáli u zrodu obce?
„Jméno obci dala říčka Vyskytná, dnes Jankovský potok, která se v písemných pramenech objevuje již k roku 1223. I když jde dnes o vesnici, v minulosti tomu bylo jinak a byla označována za město.
K úpadku města dochází za husitských válek,“ píší o dochované historii malebné vísky na Jihlavsku autoři knihy Toulky tajemnými místy Čech Aleš Česal (*1976) a Radim Němeček (*1979).
Dominantou a nejvyšším místem obce je kostel Jména Panny Marie stojící na zřejmě umělém návrší. Proč toto místo obklopuje hned několik záhad, stejně jako zvonici stojící opodál?
Jak prozrazují historické prameny, svatostánek nechal roku 1290 založit tehdejší pražský biskup a jeden z nejvýznamnějších šlechticů své doby Tobiáš z Bechyně (†1296).
Je pouhou shodou okolností, že počátky kostela sahají právě do éry působení rytířů Templu v Českém království a to v době před jejich zrušením?
Mystérium názvu, i založení kostela!
Podle pověstí stál kdysi ve Vyskytné templářský hrad, klášter či snad komenda (opevněné templářské sídlo – pozn. red.). Zakládají se legendy na pravdě? Rytíři Templu u nás opravdu vlastnili několik lokalit. Mohla být Vyskytná jednou z nich?
Historické prameny o tom mlčí, proto dějepisci nechtějí o uvedené možnosti slyšet. Jenže některé indicie k záhadnému bratrstvu zřejmě vedou. Jaké? Původně byl patronem zdejšího kostela sv. Mikuláš. Proč byl však později kostel zasvěcen Panně Marii?
Tedy světici, kterou měli templáři ve veliké úctě a její jméno často používali? Ve zdivu současného gotického kostela ve Vyskytné lze také rozeznat zbytky starších románských prvků.
Naznačuje to, že Tobiáš z Bechyně pouze nechal přestavět původní románský kostelík na novější – gotický? Navíc jihozápadně od kostela najdeme zvonici, která je podobně tajemná jako samotný kostel. Nebo ještě víc?
Komu patří lidské kostry?
Z uvedené zvonice má vést chodba k tajemným dveřím. Skrývá se za nimi dávný templářský poklad, nebo neznámé středověké podzemí? Další „větve“ chodby se mají rozbíhat do různých míst ve Vyskytné a v okolí.
„Proč vyskytenská zvonice stojí tak daleko od svého kostela?
Jaké stavbě patřily původně její základy a trosky zdiva, na které se často naráželo při zemních pracích prováděných na kopečku kolem zvonice, a proč v těchto místech byly tak hojné nálezy lidských koster…?“ pokládá otázky v knize Pověsti o Vyskytné česká autorka a knihovnice Věra Jarošová.
Mnohem starší zdivo pod zvonicí, stejně jako její podivná poloha, mohou nahrávat jejímu záhadnému původu. Šlo o součást staršího hradu, či jiné budovy? Ale souvislost s templáři lze možná odvodit i jinak!
Vyskytná stojí u starých cest, spojujících templářské Čejkovice s pražskou Uhříněvsí. Patřily tedy záhadné kostry původním obyvatelům obce? Snad templářům či členům jinému řádu? Na odpověď si musíme počkat. Podrobný archeologický výzkum ve Vyskytné totiž zatím neproběhl
