Tajemný Ludvík XIV. Útočili teroristé Francie na Prahu?

Troufalý akt státního terorismu, do kterého byl zapletený i francouzský král Ludvík XIV., řečený Král Slunce, měl postihnout Prahu v červnu roku 1689. Zůstalo po něm množství mrtvých, zničené domy, kostely i synagogy.

Vyšetřovatelé se vydali po francouzské stopě. Byl to však správný směr?

Praha v 17. století. (Philip van den Bossche, Public domain, via Wikimedia Commons)

Požár Prahy v roce 1689. Neznámý autor. (Public domain, via Wikimedia Commons)

Požár byl pro evropská města vždy pohromou. (Schilling, Public domain, via Wikimedia Commons)

Autorem plánu zapálení Prahy měl být francouzský generál Ezechiel du Mas, comte de Mélac. (aunbekannter Künstler, Public domain, via Wikimedia Commons)

Král Ludvík XIV. na obrazu malíře Hyacintha Rigauda. (Public domain, via Wikimedia Commons)

Kritického dne 21. června 1689 panovalo teplé a suché počasí doprovázené větrem. Jako první se s „červeným kohoutem“ dostal do křížku hostinec v domě U Černého orla v jedné staroměstské uličce. Pražským povětřím se rozléhal poplašný hlas zvonů. Začaly hasební práce.

Bilance požáru byla katastrofální: za oběť ohni padlo 766 obytných domů, šest kostelů a klášterů, deset synagog, mlýny a pila. Odhad obětí: 150 – 175 obyvatel židovské čtvrti, obětí křesťanského vyznání bylo několik desítek. Velmi brzy po požáru se objevila francouzská stopa.

Historický kontext

Proč by měla Francie zájem na zapálení a zničení Prahy? Francouzský král Ludvík XIV. vedl velmi agresivní zahraniční politiku, v rámci které obsazoval území, která do té doby patřila Habsburkům.

Na podzim roku 1688 začala francouzská vojska vypalovat města v dnešním Německu – Heidelberg, Mannheim, Baden a mnohá další, a poté byl plán údajně rozšířen i na česká města. Cílem bylo vyvolat totální chaos.

Komando žhářů

Jeden z údajných žhářů se na mučidlech přiznal a byl 29. června 1689 popraven. Jednalo se o Benedikta Dureze, Francouze pocházejícího z okolí města Lyonu. Základna žhářského komanda měla být v zájezdním hostinci U Tří zvonků v malostranské Mostní ulici.

Pozoruhodnou postavou celé události je bývalý voják české národnosti – Vavřinec Procházka, který se však do historie dostal pod jménem Ohnivý Vavřinec. Také ten se po dopadení přiznal k příslušnosti k francouzské paličské skupině. Vavřinec byl potrestán tak, jak bylo u žhářů zvykem – byl upálen.

Dvě teorie

Stále existují dvě oficiální teorie. První, atraktivnější, viní ze založení ohně komando naverbované a financované francouzským královstvím. Druhá, poněkud fádnější, dává vznik a rychlé šíření požáru do souvislostí s katastrofální požární prevencí ve městech na konci sedmnáctého století, která zde byla umocněna i pro šíření ohně panujícími příhodnými klimatickými podmínkami.