V období baroka se v kruzích polské šlechty objevila teorie takzvaného sarmatismu.

Tvrdila, že polská aristokratická elita má svoje kořeny v prostředí starověkého národa Sarmatů, o kterém se zmiňoval již řecký historik Hérodotos v pátém století před naším letopočtem. Je teorie sarmatismu jen mýtus, nebo může být pravdivá?

Sarmati bylo označení íránského pasteveckého lidu příbuzného například se Skyty a Peršany. Rozkvět jeho kultury lze datovat do období od 5. století př. n. l. do 4. století našeho letopočtu. V prvním století našeho letopočtu začali Sarmati narušovat hranice římské říše.

Vliv na ideologii i odívání

Kde se mělo nacházet ve starověku území ovládané Sarmaty? Podle řecko-římských zdrojů odhadujeme, že šlo o oblasti současné střední a jihovýchodní Ukrajiny, jižního Ruska a severovýchodního Balkánu. Má teorie sarmatismu nějakou oporu v historických faktech?

Jak se vůbec sarmatismus projevoval v praxi? Pojďme si nejprve odpovědět na druhou otázku… Sarmatismus skutečně hrál významnou úlohu v období polského baroka od šestnáctého do osmnáctého století. Ovlivnil nejen zvyky a myšlení šlechty, ale i způsob odívání.

V politické rovině byl sarmatismus hradbou svobody proti absolutismu, v náboženské pak obranou katolické víry nejen proti expanzi Turků a Tatarů, ale i proti šíření pravoslaví a protestantismu.

Vyznavači sarmatismu se někdy přirovnávali i k společnosti antického republikánského Říma.

Mýtus stále přetrvává

Ano, sarmatismus měl řadu konkrétních projevů v prostředí polské šlechty. Je zde však i druhá otázka… Má sarmatismus nějakou oporu v historických faktech?

Ačkoli se zdá myšlenka propojování Poláků s dávným íránským kočovným lidem poněkud fantasmagorická, sarmatské osídlení v minulosti v Evropě skutečně existovalo.

V genech polské šlechty období baroka by se jistě našla i nějaká ta stopa po přesunech a stěhování celých národů v dávné minulosti. Dodejme, že určité přetrvávající prvky mýtu o sarmatismu objevíme i v současné polské společnosti.