Vodní monstra jsou poměrně častým koloritem nejrůznějších jezer, řek či ostrovů. Mnozí skeptici to přikládají hlavně snaze dané místo zviditelnit a přitáhnout k němu pozornost záhadám nakloněných turistů. Je to také případ kyperského tvora jménem Ayia Napa? Nebo se může za legendami o něm ukrývat nějaký pravdivý základ? V blízkosti Mysu Greco, jak se přez

Výraz „Chorvatsko“ si zcela automaticky  spojujeme se zemí omývanou vodami Jaderského moře. V historii však existovalo i Bílé Chorvatsko. Kde? Na tuto otázku stále nemáme jednoznačnou odpověď. Navíc, stopa vede i na území Čech. Jako Bílí Chorvati jsou ve středověkých kronikách označováni příslušníci slovanského kmene, jehož část se začátkem 7. stol

Věčné hádky a hluk. Pohár trpělivosti sumersko-akkadského boha Enlila přeteče. Kvůli lidstvu se nemůže ani vyspat! Rozhodne se ztrestat to nehodné plémě potopou. Na šest dní a sedm nocí ovládne souš prudký vichr a přílivový déšť. Lidstvo ale nevyhyne – na hladině se kolébá pečlivě utěsněná krychlová bárka… Bůh Enki vyčkává, až jeho kněz Atrachasís (či tak

Každá kultura si nese své vlastní městské legendy – příběhy, které dokážou stejně děsit jako fascinovat. Japonská Kučisake-onna, americký Slender Man či československá Černá sanitka mají společný motiv: zrcadlí hluboko zakořeněné obavy dané společnosti. Skrývá se v nich skutečný základ, nebo jde spíše o psychologický fenomén, který se v průběhu let proměnil v moderní mýtus? Kučisake-onna je vel

Atlantida – legendární kontinentální říše, o níž psal už Platón. Podle jeho vyprávění se měla během jediné noci propadnout do hlubin oceánu. Po celá staletí byla považována za pouhý mýtus – filozofickou alegorii společnosti, kterou zničila vlastní pýcha a zkaženost. V posledních desetiletích se však objevují nové poznatky z geologie, podmořské archeologie i zkoumání starověkých textů, které ved

Japonsko je zemí, kde se tradice a moderní svět prolínají v jedinečné harmonii. Vedle krásných chrámů a poklidných zahrad tu však existuje i temnější stránka – svět legend, přízraků a záhadných příběhů. Tyto pověsti se předávají po generace a dodnes dokážou vzbudit respekt i strach. Jsou založené na skutečných událostech, nebo jen na lidské fantazii? Vydejme se společně do tajemného světa japo

Pověry a mýty jsou součástí lidské kultury od nepaměti. Některé z nich se drží po staletí, jiné jsou jen chvilkovou záležitostí. Jednou z nejrozšířenějších pověr je ta, že stoupnutí na prasklinu přináší neštěstí. Proč tomu lidé věří a co se za touto pověrou skrývá? Že stoupnutí na prasklinu přináší neštěstí nebo dokonce nějakou strašlivou kletbu, která postihne dotyčného, je skutečně pověrou, k

Japonské legendy se neomezují jen na městské přízraky. Hluboké lesy a opuštěné domy jsou domovem bytostí, které nahánějí hrůzu. Mohou být příběhy o horských čarodějnicích a děsivých rituálech založeny na skutečných událostech, nebo jde o varování před nebezpečím, které se skrývá v lesích a horách? Yama-Uba, nebo také horská čarodějnice, je přízrak s dlouhými bílými rozcuchanými vlasy a obrovsko

Psům lidé přisuzovali magické schopnosti. V některých kulturách vystupují jako průvodci duší. Pověsti však znají i obrovské chlupaté bestie s planoucíma očima, jimž z tlamy šlehá plamen. Mají tato hororová vyprávění reálný základ? Boubínský poklad střeží pekelný pes, foto Pixabay Příběhy o pekelných psech, ať už je lidé

V kontextu antického světa to mělo být nejvzdálenější obydlené místo. Pro běžného občana starověkých Athén nefalšovaná exotika. Naštěstí v těch časech neexistovaly dovolené, takže se bídně situovaný athénský trhovec nemusel trápit výčitkami, že na zájezd na ostrov Thule nikdy nenašetří. Jak je to dnes? Je dovolená na tomto mytickém místě reálná? Th