21. listopadu 1896: Během jediného večera spatří stovky lidí v USA v oblacích tajemné objekty připomínající vzducholodě.
Domů     Tajemný Stonehenge nepřestává lákat
Tajemný Stonehenge nepřestává lákat
od 27.5.2024
2.5tis
Bylo to skutečně pohřebiště? Kdo dnes ví. FOTO: Sanjay Nair / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 DEED
278
SDÍLENÍ
2.5tis
ZOBRAZENÍ

Tajemná kamenná stavba je jednou z nejznámějších turistických atrakcí Británie. Návštěvníků se líbí tajuplná atmosféra místa, jehož účel ani okolnosti vzniku dodnes nebyly objasněny. Co o podivuhodné památce vlastně víme?

Jak starý je Stonehenge?

Přesné stáří monumentu není lehké určit. Celý komplex vznikal postupně, jeho první části dávní stavitelé vytvořili kolem roku 3000 př. n. l.

Jako první byl zbudován kruhový příkop s valem z hlíny o průměru zhruba sto metrů a také byl vykopán kruh sestávající z padesáti šesti jam, kterým se dnes říká Aubreyovy. Postupně přibývaly další stavby, především slavné kamenné brány.

Poslední kámen byl na místo položen pravděpodobně někdy kolem roku 1600 př. n. l. Toto je však jediný konkrétní a vědecky ověřený údaj, který o Stonehenge máme. Vše ostatní jsou jen teorie.

Z blízka jsou kameny ještě tajemnější. FOTO: David Lally / Creative Commons / volné dílo
Z blízka jsou kameny ještě tajemnější. FOTO: David Lally / Creative Commons / volné dílo

Kdo kamennou stavbu postavil?

O tom vedou vědci dodnes spory. Všeobecně se předpokládá, že jej vztyčili Keltové. Na tomto území v minulosti keltské kmeny skutečně žily. Háček je ovšem v tom, že tomu tak bylo téměř o tisíc let později, než byl Stonehenge postaven.

Nelze vyloučit, že keltští duchovní (druidi) objekt k rituálům po svém příchodu skutečně využívali, i když se na její stavbě nepodíleli. Další teorie mluví o Féničanech, Sasech, Římanech, Dánech, nebo dokonce o starých Egypťanech.

Vědci se v současnosti přiklánějí k teorii, že za stavbou kamenného kruhu stojí takzvaný „lid z kopce větrného mlýna“. Populace převážně rolníků kolem roku 3000 př. n. l. oblast osídlila a stavěla zde pevnosti.

Podobné kruhové objekty skutečně budovali i na jiných místech. Důkaz k potvrzení této domněnky však stále schází.

Tisíciletá historie v kamenech. FOTO: garethwiscombe / Creative Commons / CC BY 2.0 DEED
Tisíciletá historie v kamenech. FOTO: garethwiscombe / Creative Commons / CC BY 2.0 DEED

Jak se stavěly kamenné brány?

Jednou z nejpalčivějších otázek bezesporu je, jak vůbec pravěcí stavitelé dokázali obrovské kamenné sloupy a desky přemisťovat a uspořádat je do dnešní podoby.

V dané době totiž nebyly dostupné žádné pokročilejší technologie, které by transport umožňovaly, nebo alespoň historikům nejsou známy. I přesto existuje teorie, jež částečně nastiňuje, jak mohlo být postupováno.

Celá stavba sestává z kamenných bloků, valů a příkopů. Do valů, v nichž jsou kameny usazeny, stavitelé nasypali zvířecí kosti, aby základy byly pevnější. Do nich pak osadili jednotlivé sloupy.

Vědci se domnívají, že k jejich transportu na místo byly použity primitivní dřevěné sáně, podobné těm, které nejspíš používají staří Egypťané ke stavbě pyramid.

Skupinka výzkumníků tento způsob dopravy kamenů v devadesátých letech dokonce otestuje a skutečně se jim to podaří. Má to jen jeden háček. Kámen, jenž je použit pro experiment, váží čtyři tuny, a i tak se vědci extrémně nadřou.

Kameny použité na stavbu Stonehenge však váží minimálně padesát tun. Je vůbec možné vyrobit tak velké sáně, které by něco tak těžkého uvezly? A kolik dělníků by muselo na takovém převozu pracovat? Tato otázka zůstává prozatím nezodpovězena.

Proč ho postavili? FOTO: Sanjay Nair / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 DEED
Proč ho postavili? FOTO: Sanjay Nair / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 DEED
Zdroje informací a fotografie
Související články
od 21.11.2026 341
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura Conana Doyla, duchovního otce Sherlocka Holmese. Jenže zatímco slavný spisovatel hledá důkazy o existenci víl, dvě dívky se potutelně baví nad tím, jak snadno dokážou obelstít dospělé. Jejich tajemst
od 20.11.2026 2.0tis
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 2.5tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 3.1tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz