Tajemná kamenná stavba je jednou z nejznámějších turistických atrakcí Británie. Návštěvníků se líbí tajuplná atmosféra místa, jehož účel ani okolnosti vzniku dodnes nebyly objasněny. Co o podivuhodné památce vlastně víme?

Jak starý je Stonehenge?

Přesné stáří monumentu není lehké určit. Celý komplex vznikal postupně, jeho první části dávní stavitelé vytvořili kolem roku 3000 př. n. l.

Jako první byl zbudován kruhový příkop s valem z hlíny o průměru zhruba sto metrů a také byl vykopán kruh sestávající z padesáti šesti jam, kterým se dnes říká Aubreyovy. Postupně přibývaly další stavby, především slavné kamenné brány.

Poslední kámen byl na místo položen pravděpodobně někdy kolem roku 1600 př. n. l. Toto je však jediný konkrétní a vědecky ověřený údaj, který o Stonehenge máme. Vše ostatní jsou jen teorie.

Kdo kamennou stavbu postavil?

O tom vedou vědci dodnes spory. Všeobecně se předpokládá, že jej vztyčili Keltové. Na tomto území v minulosti keltské kmeny skutečně žily. Háček je ovšem v tom, že tomu tak bylo téměř o tisíc let později, než byl Stonehenge postaven.

Nelze vyloučit, že keltští duchovní (druidi) objekt k rituálům po svém příchodu skutečně využívali, i když se na její stavbě nepodíleli. Další teorie mluví o Féničanech, Sasech, Římanech, Dánech, nebo dokonce o starých Egypťanech.

Vědci se v současnosti přiklánějí k teorii, že za stavbou kamenného kruhu stojí takzvaný „lid z kopce větrného mlýna“. Populace převážně rolníků kolem roku 3000 př. n. l. oblast osídlila a stavěla zde pevnosti.

Podobné kruhové objekty skutečně budovali i na jiných místech. Důkaz k potvrzení této domněnky však stále schází.

Jak se stavěly kamenné brány?

Jednou z nejpalčivějších otázek bezesporu je, jak vůbec pravěcí stavitelé dokázali obrovské kamenné sloupy a desky přemisťovat a uspořádat je do dnešní podoby.

V dané době totiž nebyly dostupné žádné pokročilejší technologie, které by transport umožňovaly, nebo alespoň historikům nejsou známy. I přesto existuje teorie, jež částečně nastiňuje, jak mohlo být postupováno.

Celá stavba sestává z kamenných bloků, valů a příkopů. Do valů, v nichž jsou kameny usazeny, stavitelé nasypali zvířecí kosti, aby základy byly pevnější. Do nich pak osadili jednotlivé sloupy.

Vědci se domnívají, že k jejich transportu na místo byly použity primitivní dřevěné sáně, podobné těm, které nejspíš používají staří Egypťané ke stavbě pyramid.

Skupinka výzkumníků tento způsob dopravy kamenů v devadesátých letech dokonce otestuje a skutečně se jim to podaří. Má to jen jeden háček. Kámen, jenž je použit pro experiment, váží čtyři tuny, a i tak se vědci extrémně nadřou.

Kameny použité na stavbu Stonehenge však váží minimálně padesát tun. Je vůbec možné vyrobit tak velké sáně, které by něco tak těžkého uvezly? A kolik dělníků by muselo na takovém převozu pracovat? Tato otázka zůstává prozatím nezodpovězena.