Největší náboženský komplex na světě Angkor Vat se nachází hluboko v srdci kambodžské džungle. Záhadologové a vědci se dodnes přou o to, kdo jej postavil. Jaké další záhady jsou s Angkor Vat spjaty?
Pět chrámových věží ve tvaru úlu má podle některých názorů představovat pět vrcholů posvátné hory Méru, sídla bohů. Podle mnohých návštěvníků jde zde cítit neuvěřitelně silná mystická atmosféra.
Angkor Vat obklopuje obdélníkový příkop o rozměrech 1,5 x 1,3 km, který má představovat mytické oceány omývající zem. Právě tento příkop prý uchránil komplex od pohlcení okolní džunglí. I proto se může Angkor Vat pyšnit tím, že nikdy zcela nezpustl.
Záhadami opředená galerie
Obvod ústředního chrámu v Angkor Vatu lemuje galerie, jejíž vnitřní stěna je z každé strany vyzdobena dlouhou řadou basreliéfů. Asi nejvýznamnější z nich se nazývá „stloukání moře mléka“.
„Podle některých názorů jde o metaforu popisující vědeckou teorii precese rovnodennosti, která je klíčovým astronomickým jevem pro každého pozorovatele hvězdné oblohy,“ uvádí současný italský publicista a badatel Giulio Di Martino.
Jak moc vyspělá byla civilizace, která něco takového vytvořila? Na rozdíl od většiny chrámů v dané oblasti je Angkor Vat obrácen na západ, přičemž není úplně jasné, proč tomu tak je. Podaří se někdy důvod tohoto zvláštního směřování chrámu odhalit?
Tajemství angkorských galerií tím však nekončí. Někteří badatelé upozorňují na možné astronomické a kalendářní souvislosti celého chrámového komplexu, jehož rozměry a uspořádání mohou odrážet hluboké znalosti pohybu nebeských těles.
Objevují se také teorie, že basreliéfy nesloužily pouze jako náboženská výzdoba, ale i jako jakýsi kamenný záznam kosmologických představ tehdejší civilizace.
Pokud by se tyto domněnky potvrdily, svědčilo by to o mimořádné úrovni vědomostí a technických schopností stavitelů Angkor Vatu, které dodnes zůstávají předmětem odborných debat.
Oficiální historie
Král Súrjavarman II. dal Angkor Vat vybudovat někdy mezi lety 1113 a 1150. Chrám se stal jednou z mnoha posvátných staveb nacházejících se v jihovýchodní Asii, kde se kdysi rozkládala Khmérská říše.
Ta byla schopná na svém vrcholu ovládat území dnešní Kambodže, Laosu a podstatnou část Thajska a Vietnamu. „Období rozkvětu však trvalo relativně krátkou dobu;
v roce 1177 oblast vyplenili Čámové z centrálního Vietnamu a Angkor Vat začal chátrat,“ poznamenává anglický archeolog s velšsko-irskými kořeny Brian Haughton (*1964).
Říši obnovil král Džajavarman VII. (asi 1125–1218), což byl stoupenec mahájánového buddhismu. Po jeho smrti se říše ocitla v úpadu a opakované útoky thajské říše vedly k tomu, že byl Angkor Vat v 30. letech 15. století opuštěn.
„Během několika následujících let jej navštívilo mnoho západních cestovatelů a misionářů. V roce 1992 komise UNESCO prohlásila chrám za světové kulturní dědictví,“ dodává Haughton.
Navzdory období úpadku Angkor Vat nikdy zcela nezmizel z povědomí místních obyvatel a zůstal důležitým náboženským místem i v dalších staletích.
Chrám byl postupně přizpůsobován buddhistickým rituálům, což přispělo k jeho částečnému zachování, na rozdíl od mnoha jiných staveb v oblasti, které pohltila džungle.
Právě tato nepřetržitá duchovní kontinuita sehrála klíčovou roli v tom, že se Angkor Vat dochoval v relativně dobrém stavu až do moderní doby. Dnes je považován nejen za symbol khmérské kultury, ale i za jednu z nejvýznamnějších památek světové architektury.
Alternativní fakta
Někteří záhadologové jsou přesvědčeni, že vznik Angkor Vat sahá mnohem hlouběji do minulosti, než se oficiálně uvádí. Prý nejméně 600 let před naším letopočtem, kdy jej údajně postavil čaroděj jménem Preah Pisnokar. Měl to být potomek tzv.
Annunnaki, vysokých bytostí známých ze sumerských legend, o kterých se někdy předpokládá, že to byli ve skutečnosti mimozemšťané. Matkou údajného čaroděje měla být Annunaki a jeho otcem pozemšťan.
Preah Pisnokar údajně získal takové znalosti, že díky nim vyrobil kouzelný meč ze světla či postavil Angkor Vat. Lze tomu všemu věřit?
