Drak je mytická entita, která se velmi pevně zabydlela i evropských legendách, bájích a pohádkách. Můžeme ovšem prstem ukázat na nějaké zvíře, které mohlo být předobrazem draka? Možná ano…

Ve starých kronikách často badatelé narazili na líčení neobvyklých rybářských úlovků. V sedmnáctém a na počátku osmnáctého století se velmi podivné kreatury objevily v sítích rybářů v anglických hrabstvích Cumbria a Lancashire.

Mělo se jednat o monstrózní rybu s končetinami. Vypadala prý jako vodní „drak“. O jaké zvíře se jednalo?

Zaostřeno na salamandra

Nebudeme vás dlouho napínat. Zvířetem, které mohlo být v Evropě předobrazem bájných draků, byl mlok. Ostatně, „salamandr“ se velmi často stával i součástí šlechtických erbů. V oblibě jej měl například francouzský král František I. (1494-1547).

Nejrozšířenějším druhem tohoto obojživelníka v Evropě je nyní mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Jeho velikost by však slušela maximálně roztomilému pohádkovému dráčkovi, nikoli však bájnému monstru chrlícímu oheň.

Pokud už budeme uvažovat, že mloci inspirovali k vytvoření pohádkových draků, jak se vypořádáme s faktem, že tato zvířata v Evropě zdaleka nedosahují gigantických rozměrů, nota bene neplivají ohnivé sliny?

Gigantický velemlok?

Na tyto námitky dává odpověď hypotéza, která připouští, že v Evropě v historické době obří mloci skutečně žili. Jednat se mělo o podobný druh, který nyní nalezneme například v Asii. Je to velemlok japonský (Andrias japonicus).

Ještě před několika sty lety se lidé v evropské přírodě údajně s gigantickými mloky potkávali. Jak si však vysvětlit, že v pohádkách draci chrlí oheň?

To jistě žádný mlok nepředvede… Zde je nutné poznamenat, že již antičtí autoři připisovali mlokům schopnost odolávat ohni. V různých mytologických vyobrazeních je oheň právě atributem mloka-salamandra.

Stačilo pak tuto bájnou schopnost mloků interpretovat tak, že tito obojživelníci dokáží oheň též produkovat. Jistě, stále ještě existuje otázka křídel pohádkových draků. Jedna odpověď se nabízí…

Epilog

Středověk rozeznával dva druhy draků – s křídly a bez nich, přičemž druhá skupina těchto mytických zvířat byla pravděpodobně starší. Okřídlený drak se zrodil až později.

Možná tak obraz prvního pohádkového draka vznikl v hlavě rybáře, kterému v síti uvízl již vyhynulý evropský velemlok. Stačilo pak propojit tento reálný úlovek s charakteristikami, které salamandrům přisuzoval již starověk. Mezi třepetající se rybí drobotinou se nacházel pohádkový drak!