V roce 1903 jsou v paláci v Knossu na Krétě vykopány dvě zvláštní sošky, které jejich objevitel britský archeolog Arthur Evans označuje jako hadí bohyně.

Ačkoliv je později nalezena ještě jedna soška zobrazující ženu s hady, žádné další důkazy o uctívání nějakého hadího kultu nalezeny nejsou. Koho tedy sochy zobrazují?

Když Arthur Evans (†1941) začíná kopat na ostrově Kréta, netuší, kolik úžasných objevů ho čeká. Obrovský patrový palácový komplex, nádherné fresky, propracovaný kanalizační systém nebo pečetní kameny s neznámým písmem.

A jednoho dne také dvě záhadné figurky, které dodnes přináší více otázek než odpovědí. Sošky jsou nalezeny v jednom z míst, které Evans nazývá jako „chrámová úložiště“, kde si podle něj obyvatelé paláců uschovávali věci, které zrovna nepotřebovali.

Okamžitě je označí za hadí bohyně, ačkoliv místo nálezu tomu úplně neodpovídá. Posléze se navíc ukáže, že Evans se pokusil figurky zrestaurovat s pomocí dalších úlomků nalezených na stejném místě.

Mezi ně patřila také koruna nebo ruka držící hady, které k sobě podle některých vědců vůbec nepatří. Evansovy metody jsou dnes hojně kritizovány, je to i případ hadích bohyň? Vytvořil je archeolog v podstatě uměle podle své vlastní představy?

Další soška a chybějící fresky

Kromě dvou keramických sošek je později nalezena ještě jedna další, tentokrát ze zlata a slonoviny. Všechny tři zobrazují ženy, které v rukou drží hady nebo jsou jimi obtočené. Také oblečení mají figurky podobné.

Tím však jakékoliv spojitosti a důkazy o hadích bohyních končí. Krétská civilizace uctívala mnoho různých bohyní, o všech byly nalezeny doklady nejen v podobě sošek, ale taktéž na freskách, špercích nebo na nádobách. Hadí bohyně ale jako by jinde neexistovaly.

Na druhou stranu samotný had patřil na Krétě mezi uctívaná zvířata, byl spojovaný s plodností a s podsvětím. Proto dnes někteří archeologové soudí, že sošky mohly být zasvěceny Matce Zemi, ale že se příliš neuchytily.

Interpretaci figurek komplikuje také to, že zdejší písmo nebylo dosud kompletně rozluštěno, americká archeoložka Emily Bonney má ale svou teorii:

„Elity v Knóssu přijali náměty ikonografie ze Sýrie jako potvrzení a ukázku o přístupu k exotickým znalostem a kontrole obchodu.“ Mohly být tedy sošky dokladem moci a kontaktů?

Nadpřirozené schopnosti žen

O figurkách se také často diskutuje v souvislosti se společenským postavením žen na Krétě. Vládly snad v této civilizaci ženy? Nebo byly hlavními postavami náboženských rituálů?

Výraz, postavení rukou i spojení s hady prý symbolizuje kromě neohroženosti také moc, zejména schopnost ovládat přírodu. Při vykopávkách bylo odkryto obrovské množství různých chrámů, ve kterých se nalezlo mnoho důkazů o obětích i tajemných krvavých rituálech.

Proto existují také teorie, že některé krétské ženy měly mít nadpřirozené schopnosti, případně je dokázaly skrze rituály získat. Nalezené sochy pak symbolizují právě toto, mocnou kněžku, která ovládala přírodu i podsvětí. Může to být myšleno pouze metaforicky?

Se starověkou civilizací na Krétě je spojeno velké množství jiných záhad a jasné nejsou ani její počátek a konec. Mohly s tím mít něco společného nadpřirozené schopnosti krétských žen?